Fallen

Je typickej Amík, v tom nejlepším i v tom horším. Jestliže Obama vyhrál volby na základě sloganu "Yes, we can" tak on vyhrál 7x TdF a klidně by mohl říkat "Yes, I can". To je na něm to úžasně motivující. Story o rakovině znáte všichni, možná ne každej ví, že měl meta do plic a mozku a šance na přežití byla menší než 50%..  to už je stejně dost omletá pohádka, ale když jsem četl jeho autobiografie nebo sleduju videa na youtube, ať už je to marketing, egocentrismus.. tak na mě přechází síla. V jednom shotu říká: "To je moje tělo. Můžu s ním udělat co chci." A to je přesně ono, každej máme ten život ve svejch rukách, někdo víc, někdo míň, ale pořád je to z největší míry na nás. Nikdo neříká, že snadnej život je správnej život. Úspěch, zdraví, peníze - málokdy je to zadarmo. Někdo tráví roky v laboratořích, někdo roky v archivech a on roky v sedle na kole. Chtělo by se říct, že tím prospívá akorát sám sobě, ale já jsem přesvědčenej, že on tuhle hranici dávno p

No, tak to vypadá že v Praze bude horko! :-) A nejen mně. Teď je mi na blití, ale vyjímečně ne z někoho, ani z nervů (teda snad), ale spíš z těch her co jsme hráli v metru. V každé stanici přebíhat do nejvzdálenějšího vagonu co stihnem těsně než se zavřou dveře, po cestě hrát "čongy" a na eskalátorech taky moc. Nejdříve jsem klukum ukázal jaký to je, když se po cestě dolů první zastaví na hraně posledních schodů a ostatní se na něj bezmocně řítí, abychom pak při vystupování naopak brali protisměrné schody vzhůru. Vzhledem k ne úplně nealkoholické krvi opravdu impozantní zážitek, bohužel dozorčí metra neměla stejný názor. Srandy kopec jak pro nás, tak i pro okolí, ale toho běhání asi bylo moc. :-D Do toho jsme rozebírali moji životosprávu, najednou prej jim málo, tak já nevim už. Není to snadný! Z toho Brněnskýho shopu jsem si objednal znova věci. Začínám mít dost slabost pro Moravu. Jak je sakra možný, že to z bodu A do bodu B může bejt přes 350km i když jsou oba v ČR? :-D Ne

- Občanku.. - Já vam nic nedám, já jízdenku mám - To máte, ale bohužel neoznačenou. Tak občanku.. - Ale já jsem z Brna.. - No to mě už vůbec nezajímá, já jsem zase z Prahy. Vobčanku.. Vobčanku doprdele už! Bylo to dobrý a on se usmíval že byl jimi zase spatřen Cože jaká morálka? Můj vlastní anděl mě kazí včera mi připálil dneska mě opil než jsme se oblékli byli jsme nazí z anděla se stal - motýl Máme silný refrén jak hovado a na tramvaji vlajky vlajíí JO? No jo! :-)) Jojojo a žádný ne že ne. Tyjo.. jak by řekl kapr v medu, huustýýý.. Dlouhej tejden.

.. Those were the best days of my life... Nejlepší den tohohle roku, jednoznačně. To je tak silný, existencionalistický - dechberoucí. A přitom nic vyjímečnýho a to je to krásný, protože se to může opakovat. :-) Celej den bez mráčku.. Vstal jsem brzo a svěží jako správnej abstinent, prošel si město a pár krámků a když se udělalo teplo, vyrazil na kolo. Zatím letos nejtvdší cesta a čas hodně podobnej těm loňskejm, což je paráda. Livestrong už méně než 1400km, to je hned. :-D Doma jen otočka a už je tu návšteva moto přátel, vyndat svojí motorku po 14dnech, pokec, svezení se jako spolujezdec na silniční 600, poslední věta před smrtí: To jsem myslel že to jede víc. :-D No OK, na jedničku těch 115 nebo kolik už bylo dobrý :-) Díky! Pujčení mého endura na louce poprvé. Na zahradu zalejt záhonky, posezení, sluníčko, pohoda a z přemíry dobrý nálady splnění slibu kamarádovi, že ho naučim na motorce. Louka podruhé, lehké vysvětlení a pak už jenom sledovat jak postupně jde motorka 3x k zemi. Neva

Mám dva domovy. Odemykám klíčema z Prahy byt v PT a obráceně. Dneska se mi domu domu ani nechtělo. Je to definitvní. Zvykl jsem si. Podléhám kouzlu Prahy a začínám ji mít hodně rád. Z Prahy je všude blízko, do Prahy se taky dá dojet líp než do PT. V Praze je všechno, na co máte peníze, chuť a nebo odvahu. Praha vás opije, je to jako milenka i děvka, zmrzlina i ledovej obklad. Praha je pro mě symbolem novejch věcí, šancí, zážitků. Cítim, že tam se teď bude dál natáčet můj život a jeho napínavý zvraty. Třeba už brzo. Pamatuju si, jak jsem tu pořád psal o tom kroku do neznáma, že už to nemůže bejt lepší než v PT, že se to všechno zničí, že to tady miluju. Byl jsem v Praze na ubytovně, hibernoval a odpočítával dny, kdy pojedu konečně domů. Teď už si najednou dovedu představit, že se třeba tu a tam o víkendu nevrátim. Že nebudu potkávat pořád ty samý lidi ve stejnejch třech hospodách, včetně lidí, který potkat nechci (jo tim myslim vás).  Chodit do hospody a nepít je divný. Výhodou je, že

Jsem optimista. Že jsem měl chvíli zatemního jak kdybych žil na Islandu na tom nic nemůže změnit. Teď jsem veselý. Nevim, jestli šťastný, ale určitě v pohodě, připraven rozdávat radost i ostatním. (abych nebyl jak Matka Tereza - rozdávat těm, co si to zaslouží :-) ) Možná za to může to, že mám celej tejden v Praze pokoj pro sebe. Takový kravina, ale vy nevíte co to pro jedináčka je, když se snaží usnout a vedle někdo dejchá. Možná je to pořád tou sobotou. Možná je to tím, že jsem ZATÍM od spolubydlícího a dalších 15% Pražanů nechyt střevní chřipku, možná je to posilkou, ačkoli stále není nic vidět, možná jenom něco přidávaj do tý mrkve. Ale možná je to úplně jinak, něčím jiným, někým jiným. Možná je to tím, že se nejmenuju Karel, Mirek ani Jaroslav. Pustil jsem teď nějak ty otěže a neřeším, kam docválám. Zatím mě to ale sakra baví, tak to asi jedem správně ne?  Dost dlouho jsem si přísloví Nevstoupíš dvakrát do téže řeky vykládal úplně blbě. Myslel jsem, že to je jako varování, aby čl

Jsem dnes viděl. Jsem citlivý kluk, to už víte. VRAZI! Klaus, Bém a Knížák. Zabili ho. Zabili jsme ho. Ubohost, nic jinýho. Je mi to tak strašně líto. Měl se na celý Čechy vysrat, užívat si svojí lásky a dcery v Londýně, protože jenom na tom dneska záleží.  Nerozumím umění, architektuře. Ani nevím, jak má vypadat knihovna. Ale rozumím tomu, co se stalo od doby, kdy Kaplického návrh vyhrál o d b o r n é výběrové řízení až do jeho smrti. Rozumím tý slizkosti politiků v čele s Bémem, zaprděnosti exkomančů, který uměli tak akorát postavit hranatej Prior. Rozumím tomu, že on chápat nemohl. Utekl po 68, aby jim 08 vběhl do náruče a oni ho semleli. Kurvy, kurvy, egoistický kurvy a dneska by po tom už nikdo neštěk.  A koho teď volit... A to jsem byl stále na takový super vlně, jenže tohle mě opět dostalo. Vidět ty deníky, ve kterejch se radoval, vidět jiskry v očích, když představoval svůj návrh, vidět jejich pohledy ve svatební den, slyšet ho mluvit o novym životě a strachu, aby to vydržel. P

A to od ucha k uchu! Takže dneska se tu žádný drby nedočtete :-) Prostě parádní den. Nádherný počasí, produktivita skoro maximální, fakt jsem šťastnej. Máte radost? Sice návštěvnost zase spadne na 10, ale mně to teda za to stojí. Kolem oběda jsem vyrazil do garáže s foťákem a stativem, protože už mě nebaví, že nám žádnou pěknou fotku. (do seznamky.. :-D ) Bohužel, hezký počasí vylákalo leštiče a tak jsem byl v obklopení dvou vlhkých snů českejch motoristů a z lesku těch Fábií mě až přecházel zrak. Tak jsem aspoň poklidil v garáží a zkusil nějakou indoor fotku na samospoušť. Něco se povedlo, ale prišlo mi to ujetý a brzo toho nechal. Přiliš brzo na to, abych se zachytil v překvapivě fotogenické poloze. Slunce svítilo, na nebi ani mráček... ideální přiležitost na splnění starých slibů a tak jsem svojí ex donutil, aby mi sjednala svezení, který jsem dostal k prvnímu (a poslednímu.) výročí. Audi TT 3.2 quattro, to od první chvíle co jsem ho viděl stát v garáži (což dělalo většinu času.. :-

A to mě to řízení zrovna začalo bavit! Těšil jsem se jak se krásně projedu pomoct tátovi něco přestěhovat 40km tam a zpátky. Známá trasa, zánovní vůz. Minulej tejden jsem na stejné trase ale se svým milovaným Meganem letěl 160 a jen shodou nějakých úžasných náhod si toho klucí policejní nevšimli, když tam hlídkovali. Dnes krásný počasí, jedu akorát na čas, svižně ale chirurgicky přesně a klidně, profesorská jízda. Předjedu bus, mírně zrychlím, před horizontem zkušeně uberu a do dvouprodou stoupám v poklidu nějakou 130. Dojíždím skupinu aut a řadím se za ně. Protijedoucí auta blikají. Chachá, směju se, tentokrát jsem vklidu, protože se kolona táhne předpisových 90. Jedu poslední, předemnou 4 auta. Policista od krajnice jde do prostřed vozovky. Hmm, tak asi namátková kontrola. Schovávám se za auto předemnou. Všichni brzdíme. Moc brzdíme, na policistu nevidím. Když už ho vidím je jasné, že jeho vyvolený jsem právě já a oba už asi víme proč. Zastavuju a vystupuju z auta. Tak kolik proboh

To je jako když se vám zabije tchýně ve vaší nový audině. hahaha. (stále je tu pár čtenářů, který nepochopili funkci tlačítka Celý článek. Na to jako klikněte, když se vám to zdá moc krátký, protože někdy jsem pro vás schoval i pokračování, takovej jsem rošťák.) V úterý návrat do matičky mojí stověžatý a taky zapojení se do společnosti. Na tom neni nic divnýho, kdybych až teď nezjistil jaké dozvuky mělo moje páteční povyražení. Uaa. Definitivně se přestávám posílat do těhle sfér. Slečně, které nechci říct adresu blogu, protože to už bych to rovnou mohl psát do novin (paranoia, stejně tu už jsi, viď? :-) ) , jsem v pátek stejně všechno vyblil a ještě náležitě okořenil. Bravo, fallene. Zvláštní taky je, že když někam takhle jdu, tak mi někdo s mym telefonem fotí úplně divný fotky o jejiž původu nemám ani páru. :-) Nevim jakou sehrála tahle fyzická očista (hlavně ta sobotní :-/ ) roli, ale je mi teď dobře. Už mám i hlad, sakra.   Nejvíc času za tenhle tejden mi asi zabral výběr bot. :-D M

Zůstal jsem doma. Noc jsem si užil, spal jsem čistýho času tak 4 hodiny a mezitím naštvaně filozofoval. Nesnášim bejt nachcípanej, ne že bych jinak nepromrhal ani minutu svýho času, ale aspoň mám tu možnost. :-) Asi jsem 37,4 měl, protože ty bdělý sny a myšlenky při zírání do stropu byly nějaký divný a zatoulaný. Pustil jsem si ten poslední díl House co byl v TV a dobře do toho šlápli teda. Myslim, že ho zabil Taub, protože má velkej nos. Ta záverečná písnička byla hezká, ale dám sem od toho interpreta podle mě ještě povedenější a ne tak pesimistickou, protože po tom, co jsem dneska taky viděl a ustál Věčný svit neposkvrněné mysli mám opět jeden z dalších několika desítek pocitů, že už můžem trochu veselejc. Jim Carrey tam hraje skvěle a ukázal, že to není jen komediant. No a snad poprvý jsem se letos díval na ligu a byl to místama i hezkej fotbal. Víme proč. :-) Ale dost keců, pojďte si něco poslechnout. Layla přežila a zní ještě líp než včera. Nejvíc jsou teda ty první 4 minuty, ta k

Z očí a nosu mi tečou sračky, protože jsem v pátek byl pan nesmrtelnej. Už na to seru z vysoka, prolejt 600 každej večer mě přestalo rychle bavit. Potkal jsem holku a odmítnul sex. Uznávám, že malou roli v tom sehrálo něco o tom, že měla dítě a byla hnusná. Kua kdybych byl víc andrgraund.. né sorry kluci, jdem dál.   V Rusku spadlo letadlo. Každej si teď myslí, že pilot byl asi kretén, když to neotočil, ale pravdu se nikdo nedozví. Co když mu prostě prezident řekl, že to musí stihnout a ať s tim sedne? Celej den koukám na Livestrong videa a sestřihy z kariéry Lance. Je to marketing, prodávání jeho životního příběhu - ale není to lež, tak co. Skoro bych ty prachy za ty boty i dal. A chtěl bych mít livestrong dres. Chtěl bych mít aspoň polovinu jeho vůle, nejen jeho - všech nemocnejch. Závodník Lukáš Šembera už hejbá rukama a na stroji chodí, muž roku Martin Zach taky. Dneska byla v TV reportáž o lidech co nemaj půl těla. Ne nohy, už jako pod břichem střih a čau. Najedu letos aspoň těch

Milé děti.. :-) Z vašich statusů na FB, ale také ze svých loňských vzpomínek, cítím, že je teď pravý čas na to, dodat vám novou porci motivace a odvahy. Ukázat vám, že tyhle dva měsíce za TO stojí - za co? Maturity netřeba se bát, ale štěstí přeje připraveným. Jsou otázky hnusný, jsou otázky lepší, to všechno víte. Část lidí kolem vás dělá bububu, část vám bohatýrsky říká, že je to fraška. Chápu, že ani jedno slyšet nechcete. Pamatuju si jak slyšet v předvečer chlácholení, že to bude dobrý bylo pěkně napřesdržku. :-) Ale buďte vklidu, je to nepříjemný, ale bude hůř. A pokud si vzpomenete kdo v historii naší prachatický školy maturitu doopravdy neudělal... třeba vloni..  tak je snad jasný kam mířím. :-) Daleko větší boj vás teprvé čeká a nebo už ho zažívate. Nekřesťanský prachy, černej fix, málo času a ABCD chlívečky. Super Centralizovanej Iracionální Ojeb. :-) Pokud se zatím nedaří, neklesejte na mysli. Ty prachy za to stojí a já pomyslnou laťku přeskočil až v posledním opravnym pokus

V těch kapkách musel být asi nějaký alkohol pane soudce,... Ještě jsem se při čištění zubů, sám sobě tváří v tvář zrcadlení, rozpřemýšlel nad tím, jaká je teda vlastně perspektiva vztahu. Nikdy jsem o tom nepřemejšlel, což je samozřejmě zdravý - ale teď je jednou Pandořina skříňka otevřena. Jsou vztahy v tomhle věku o tom najít manželku? Asi ne. Tak proč spolu chodit? Protože to bude fajn. Jak to může bejt fajn s myšlenkou toho, že to skončí? A není právě ta myšlenka první hřebík do rakve? Kudy se naskakuje do toho kruhu zase doprčic? Tak to tak na závěr - ale v reálným životě už fakt nejsem tak v háji jak se to možná zdá, přísahám! :-) Zítra budu buď zase pan alkoholik a nebo budu v sobotu pan motokrosář, no samé krásné vyhlídky přece. Nechť ta otázka není jen řečnická, ring volný, prosím.

Ten snědej kluk byl Ben Christovao ze Superstar. Song pro něj jak dělanej. Nechci říkat, že mi ten text mluví z duše. Na to už jsme asi moc daleko a já bych byl hlupák, kdybych se na to upínal. Chtěl bych mít tolik síly jako Duffy na Warwick avanue. Ale když ono to prej bude dobrý... Hlupáčku..?

Měl jsem tenhle článek napsat včera. Včera jsem byl v Praze. Nevím proč, ale začíná mě to v PT sát. Na motorce/v autě to má člověk hned projetý, na kolo jsem dneska nemoh, protože mě bolí v krku a akorát se tady všechno vrací, protože vim že tady někde je, v horším případě že tady někde jsou. Připadám si starej. Mám pocit, že ještě párkrát roztáhnu křídla jako vloni a bude po všem. To jsou úplně debilní představy co? To je tim rodinnym vzorem, naši se brali v 27 a já už byl u toho. :-) Mám toho tolik před sebou a přitom mám pocit, že nemám na nic čas a že každá minuta je ztráta. Šlapu si sám po štěstí, sám se stresuju. Je mi 20. To není zas tolik ne? :-) Navíc, všude kolem vidím starší kluky s mladšíma holkama, takže bych měl vklidu počkat, zrát a pak vyďobávat ty 18-22 kterým se v hlavě sepne ten divnej mod chci_si_užívat. A až si pořádně užiju, budu mít za sebou 5 delších vztahů a X postelovejch, tak pak potkat nějakou třicítku a tu si vzít. Přesně takhle by to mělo bejt. Tak na co s

Je hezky, ale tam TO teda nepude. :-D Naivní představa, že tam bude na lavičce sedět slečna Dokonalá, bude si číst Doriana Graye, já se jí zeptám kolik je hodin a o pár let později si ji vemu. Místo toho spouusta maminek s dětma, což je taky hezký (ve výčtu co mám rád jsem zapomněl na děti! - mimoto jak jsou roztomilý, tak hlavně je to pro mě známka, že se v tu chvíli (snad) měl někdo fakt rád, plus jsem ještě zapomněl že mám rád nepřechýlený ženský příjmení.. třeba Eliška Kaplicky), nebo v tý Stromovce jsou taky samý smažky naturální, taky spousta párů - ty jsou teď snad všude, logicky. Pak je tam spousta psů, což taky potěší - no a pak pár holek na inlinech nebo v běžeckém tempu a to je taky zabitý. Takže resumé - parky nebrat.  No a tak jsme jeli do IKEE vybrat závěs, protože sluníčko svítí a my rentiéři co vstáváme nejdřív v devět máme ráno nepříjemně mnoho světla. Dva kluci jsme jeli vybírat závěs. Vybírali jsme stříh, dělku, barvu, cenu, volali jsme ostatním, řešili kontrast s ba

A jak slíbil, tak udělal. :-) A tohle je taky moc hezkej song a teď koukam, že ten videoklip je taky strašně krásnej. Připadám si starej!

Ach, ne, ničeho nelituji.. To je samozřejmě od Edith Piaf a nebo taky z Rammsteinů - Fruehling in Paris, ukázku dám do hitparády. A tohle je asi nejupřímnější článek co jsem kdy napsal, tak doufam, že to není jen snůška bolavejch keců. Nelituju ničeho, ale spousta věcí mě mrzí. A spousta věcí mě sere. A koho ne? Kolik znáte ve svym okolí lidí, kteří už dejme tomu jsou za nějakou virtuální polovinou svýho života a jsou šťastní, spokojený? Každej má svý starosti, dost lidí mnohem horší než to, že ho holka po roce fajn vztahu vymění do týdne (!) za něco, co nikdy nepochopim, a nikdy nezkousnu, že tak chladně, se samozřejmostí a s úsměvem na tváři. Jo, rozšlápla mi bábovičku a já nedávám nikomu vinu za to, že to blbě nesu, ale tak říkám si o čem to teda ten rok bylo, když je za pár dní po všem? Proč jsem to všechno dělal, když to nikomu nechybí? S kým jsem to teda vlastně byl.. nebo jsem to já postupně "vytvořil"? Z káčátka princeznu..?  Myslel jsem, že ten klid po rozchodu je zn

 - edited za střízliva - Pivo 10, pivo 13, kubánskej rum, šáňo, pivo 13, slivka, slivka, možná ještě jedna, hořící absinth, hořící absinth, možná ještě jeden, havana s hruškovym džusem, havana s HD, cupito, cupito, sodovka, sodovka, sodovka.. :-) Takže si dokážete představit co tu bylo za článek..

"norský spisovatel" snad promine inspiraci aneb nečekaně důvěrná zpověď Mám rád Slepecký psy, hokejový brankáře, u p ř í m n o s t, holky v úzkejch tmavejch džínách a bílejch botech, audi, špagety, malý děti, smích, Malýho prince, alkohol, sám sebe, Landu, svůj klid, focení se zrcadlovkou, svoji mámu, úspěšný lidi, náš byt na Palmovce, jízdu na motárdech, když se úspěšně vyčuram vedle někoho jinýho, letní grilovačky, Reserved, all inclusive, šedesátdevítku, Dr. House, červenou, hodně místa na HDD, fakultu, ajsynka, když mě nekdo má rád, kvalitní audio, když mi po akci není blbě, komentáře u mejch článků!!, posedět chvíli v garáži po návratu, prachy, fyzickou únavu po sportu, Subaru impreza WRX STi, Spartu, vyváženej láskyplnej vztah, pospíchající sanitky, přírodu, filmy bez happyendu, Lance Armstronga, slovenky, Tři kamarády od R., když dokážu projít kolem McDonaldu a nic si nedát, práce na motorce, myšlenku že si najdu slečnu Dokonalou a budu dobrej táta...    Nemám rád Pro