Fallen

Neměl jsem ho rád, ale v poslední době mu přicházím na chuť a myslim, že by ty slavíky měl dostávat i in memoriam. :-) Tuhle jsem neznal a poznal až díky Superstar. Na to, že to je 40 let starý, tak je to dost dobrá pecka.

Nemyslim deformity páteře, to je m e t a f o r a. I když o zádech bych vám taky mohl něco říct, myslim, že ve 40 už bez Vicodinu nebo Tramalu nedám ani ránu. Ale tak už skoro rok se s tim snažím něco dělat, najít si nějakou tu rehabilitaci, žejo.. :-) Hlavně na tý fakultě to jsou někdy Muka. No ale nosným tématem dalšího článku po delší době je problém spíše duševní, nežli fyzický. Souvisí to s faktem, že tu už dlouho nebyla válka, žijem si v blahobytu a jediný starosti jsou psát petice proti zdražení nájmu nebo za zákaz nějaký hnusný motokrosový tratě..Takhle dobře se lidstvo NIKDY nemělo. Teda aspoň my, zápaďáci. Pojďme se teď trochu zamyslet, podívat se sami sobě do těla, jak je na tom srdce a páteř. Příkladů z WW2 má česká historie spoustu, jak už na tý dobrý straně, tak i špatný. Je okupace, Heydrich protektor. Máte svůj život, v rodině jakžtakž vystačíte s lístkama, chodíte do práce, kde montujete děla pro Wehrmacht, ale nijak horlivě. Prostě průměrnej člověk. Večer někdo zazvoní

No, tak už to zase nějak stagnuje. Praha -> PT -> Praha -> PT a tak furt do kola. Je jedno kde jsem hlavně, že tam je facebook. Za poslední snad měsíc jsem udělal úplný kulový. Části mýho já je z mýho druhýho já špatně. Ale zase to první já je v pohodě. Takže bych teď na chvíli dal prostor tomu aktivnějšímu. Byl to asi nejnadupanější rok mýho života, tak by byla škoda to před finišem vypustit. Navíc by to líný já mohlo bejt to jediný, co mi zbyde. Musim si to tady teda zapsat, že se začnu učit, míň jíst, víc se hejbat, zlepšovat si angličtinu, míň času trávit na netu, fotit, víc číst, protože je tolik věcí, který bych si rád přečet, ale bohužel stylem 2 stránky před spaním toho moc nedám. Co je psáno to je dáno, bilý na černým, pod dohledem obrovské masy mých čtenářů, která mi věří, ztotožňuje se semnou a obrovsky bych jí zklamal, pokud bych to svědomitě neplnil. Jenom kdybych furt nechrchlal. Ale co se dá dělat, musím si život naplánovat po dvoutýdenních plánech, protože tak

Takové příjemně smutné, co říkáte? Soundtrack k MUDr. Housovi je fakt pěkná záležitost.

No jo no.. v lednu výstava, tak pan umělec usnul na vavřínech :-D Ale vypadá to, že jsem našel novou motivaci, takže mi teď třeba bude častějc mrznout ruka na spoušti. Je to taková výzva.. se zrcadlovkou to jsem fotil pěkně aniž bych skoro věděl co dělám, ale teď to chce trochu přemýšlet, jak minimalizovat nedostatky a vytěžit maximum, abych byl spokojenej. A pokud se to bude líbit i někomu dalšímu, tak super. Takže tady jedna podzimní, ať tu nejsou jenom písmenka. Ještě pár v galerii

Ne, ale mám hlad. :-) Praha je takový jedno velký mraveniště a to ani ne kvůli počtu lidí, ale svý struktuře. Když v Prachaticích někdo někam jde nebo jede, tak někde začne a někde skončí a celou dobu se dá sledovat třeba z družice. Joo v Praze to je složitější. Dneska pršelo, takže jsem strategicky vymejšlel cestu a když se člověk snaží, fakt se venku moc "neohřeje". Výsledkem je, že mi je buď zima venku a nebo jsem zpocenej v metru. :-D Ale je to fakt pletenec, ze školy šup na Bus, z busu pár kroků šup metro, metrem do Palladia, na Palmovku šup ven rychle do Billy, šup ven rychle Spořka a šup domu do "tepla" - ty uvozovky, protože buď je mi zima nebo si zatopím a dostanu zjebáno, že nejsem ekonomickej. Výsledkem je, že si teda dělam teplej čaj abych se zahřál, ale tak nebudu ho pít samotnej, takže si dam buchtu no a už se to nabaluje. achjo, chci zase teplo, kolo. Tma a zima mě prostě nutí jíst. :-) Líbí se mi ale, že už je tu ta pravá podzimní atmosféra, lidi jso