Fallen

(omlouvám se všem studentům, které sem přivedl google po zadání toho pojmu, ale zde nebude vysvětlen) 3.2. mám státnice, kdyby to ještě někdo na týhle planetě nevěděl. Jo, státnice ve druháku.  Ještě mi někdo někdo řekne, jak jsou práva pohoda, zaslechnu jedinej povzdech na maturitu a asi mi praskne cévka.  Místama se učim nejvíc ve svym životě a pořád je to málo, a to nemyslím jako tak hystericky málo a pak za 1, myslim to naprosto objektivně málo. Je to blbý. Po 15 letech v edukativním procesu se učím, jak se učit. Na druhej pokus se z toho snad po-učím.  Každopádně, došlo mi pár věcí. Za prvý, jestli někdy tu školu dodělám, tak na to budu hrdej. VŠ pro mě byla vždycky samozřejmostí, rodiče vzdělanci, můj gympl s vyznamenáním, navíc představa nekonečnejch mejdanů a zejména vize nevázaných dobrodružství jako z college porna.  A tak tu jsem a prodlužuju si mládí - nejsem finančně soběstačnej, takže nebýt toho, že moje babičky nesvítí, netopí a jezdí na kole přes město v mrazech kvůli 2

and I don't need to be saved.. Uf, to je song. Kdyby se mě mimozemšťan zeptal co je hudba, asi bych mu pustil mimojiné tohle. Je to z filmu 500 dní se Summer, kterýžto je ... docela jiný, než jsem čekal a nikdo mě nevaroval :-) Podruhý ho asi vidět nemusím, ale zase - zůstane v paměti narozdíl od klasických lovestory, protože scénarista zřejmě neviděl život jen z rychlíku.  Kááždooopááádně zítra dělám zkoušku z Manželského práva církevního. Učím se na to překvapivě dost, znovuobjevená metoda podtrhávání evidentně funguje. A je to - zajímavé, a to upřímně. Zřejmě, pokud bych někdy měl najít cestu k víře, nebude to zkrz Bibli, ale zkrz Kodex kanonického práva 1983 :-) Možná je to i dobrým vyučujícím (snad to budu moct říct i zítra), ale přijde mi to všechno docela dobrý. Šok! Nepíše se tam o nebi a pekle, nejsou tam žádné paragrafy zapovídající vstup do Božího králoství pro ty, jež vedli řádný život, ale nevěřili, na přednáškách nikdo nechodil v kápi a neprozpěvoval vysokým hlasem po

Děkuju za tohle počasí! Jen doufám, že z toho nezblbne příroda. Šel jsem dneska na poštu (v porsche botech a krátký bundě!) a potkal spoustu známých tvaří. Přemýšlel jsem o Prachaticích, nedávno jsem si všiml kolik přátel na FB má Prahu jako aktuální město. V životě by mě to předtím nenapadlo, ale tím, jak kus mě zůstává v Praze nebo na moravě, jsou vlastně odstraněný na druhou kolej. Drtivou většinu každýho tejdne jsem v Praze a přesto nemám pocit se k Praze nějak hlásit. Ale proč se hlásit k PT? Potkal jsem tolik tváří, až jsem se musel smát, přitom to nejsou lidi které bych znal osobně, ale vím, že tenhle prodává kola, tamta vydává občanky, tihle bydlí v paneláku naproti. A trochu se děsím tý malosti, i když říkám, že nechci v Praze žít s rodinou, teď mě napadá, jak ti lidi mohou žít tady. Kde bohatství je nápadný, kde ti policajti počkají před garáží, kde je celá společnost stratifikovaná a každej ví kdo kam patří, kde jsou obchody v neděli zavřený a kde není kino. Ale poučen z pře

Krize středního zkouškovýho. Když to tak zrekapituluju, tak jsem udělal 14 Z/KZ/Zk v řadě za sebou na první pokus, jestli dam i tu angličtinu, kterou jsem psal 13.12 (!) a stále není opravená, tak to bude krásná 15. Vlastně poslední průser byl maturita z matiky :-D Takže to MUSÍ přijít a mám pocit, že už tomu jdu silně naproti. Snažil jsem se učit, ale nejde to. Stále čtu stejnou větu, vidím, ale nevnímám. Jako kdybych chtěl vyčíst definici z pozorování skleničky. Myšlenkama jsem úplně někde jinde. Mám samozřejmě ten naivní pocit, že to nemá cenu a chci se na tu všechnu marnost vykašlat. Navíc vím, že bude na fakultě daleko hůř, že nám to teprce začíná. Je to nefér, dva roky v kolíbce, to člověka uspí. Ale nemám ten pocit sám, lidi se odhlašujou dokonce ze svých státnic. Tak já to zas aspoň zkusim. Myslim, že negativní zkušenost bude dobrá motivace. Tomášek nemá rád, když mu něco nejde a tak to bude asi dost nepříjemné. A o čem tak přemýšlím místo toho abych se učil? Mám totiž STRAŠNĚ

Střídáme se v koupelně a vzájemně i píšem na blogy. :D Pod svícnem je největší tma. :D A podepsanou fotku dostanu já, sorry, slečny. :P

Tak kdo si všiml vpravo dole je taková tabulka. na tý tablce bude brzy velký jubiLEJNO. A tak, kdo zachytí printscreenem 10000 rovných, dostane podepsanou fotku :-) Jinak gut, na bilancování to teď moc nevidim, protože je toho všude plno. Navíc prostě rok. Vzlety a pády.. kdo nezná nepochopí, kdo zná má svoje. Silvestr jsem letos pojal tak, že aspoň jeden den v roce ze budu chovat jako kretén, aby lidi kolem mě neměli mindrák z mojí dokonalosti. Myslim, že se mi to podařilo výtečně a všichni jsou zase šťastní. Rád dělám dobro :-) Čtu Jana Balabána a asi je TO nejblíž tomu co jsem vždycky hledal, kam jsem směřoval. Ironií je, že ač přes svůj střední věk už nic nenapíše. Státnice nedám, ale stejně mě bude mít ráda. A stejně mě nemůžou vyhodit, protože víme jak na ně. Kombinéza mi přestává být velká. A tak... zdar a sílu!