Žiju budoucností

Krize středního zkouškovýho.

Když to tak zrekapituluju, tak jsem udělal 14 Z/KZ/Zk v řadě za sebou na první pokus, jestli dam i tu angličtinu, kterou jsem psal 13.12 (!) a stále není opravená, tak to bude krásná 15. Vlastně poslední průser byl maturita z matiky :-D

Takže to MUSÍ přijít a mám pocit, že už tomu jdu silně naproti. Snažil jsem se učit, ale nejde to. Stále čtu stejnou větu, vidím, ale nevnímám. Jako kdybych chtěl vyčíst definici z pozorování skleničky. Myšlenkama jsem úplně někde jinde. Mám samozřejmě ten naivní pocit, že to nemá cenu a chci se na tu všechnu marnost vykašlat. Navíc vím, že bude na fakultě daleko hůř, že nám to teprce začíná. Je to nefér, dva roky v kolíbce, to člověka uspí. Ale nemám ten pocit sám, lidi se odhlašujou dokonce ze svých státnic. Tak já to zas aspoň zkusim. Myslim, že negativní zkušenost bude dobrá motivace. Tomášek nemá rád, když mu něco nejde a tak to bude asi dost nepříjemné.

A o čem tak přemýšlím místo toho abych se učil? Mám totiž STRAŠNĚ důležitých starostí, o kterých dospělí nemají ani páru! :-) Počínaje krátkodobými, jak mám být chytřejší než právníci z Alzy a získat z nich peníze za Toshibu, když už jsem sice reklamace uhádal, ale nechtějí mi dát prachy kvůli pěkně prekérní věci. Jak mám vydělat nějaký peníze, což zahrnuje seriozní zvažování 15tis investice spočívající v poslání peněz naslepo do Číny a očekávání značkového zboží :-D Jak zase začnu žít až tohle šílenství bude (ne)úspěšně zamnou, jak pojedu do Valmezu a bude fajn, jak pomalu bude delší den a nad nulou, jak zase budu nosit mojí černou krátkou bundu a porsche boty, jak ten vzduch bude cítit. Jak zas budu trochu klidnější a nebude mě vytáčet přítomnost lidí na bytě v Praze, jak budu tolerantní k těm ču.... a zmr.... sobeckejm hajz... a k tomu samolibýmu kre....  jak mě nebude štvát, že jsem horší v čem oni jsou lepší a že jsem lepší v čem oni horší. Jak začne enduro a kolo. Představuju si zase to Rumunsko, ale vzhledem k tomu jak moc plánuju supermoto, tak asi na to prachy nevyjdou. Docela si ze supermota dělám prioritu, scháním kola, připravuju motorku, vymýšlím a plánuju na léto.  Ano, pak začne léto a bude krásně a já nebudu makat, budu su užívat, budu měsíc ve Valmezu v novém domě mojí milé, s pokojem jen pro nás, v přízemí bude Husaberg a bude nám krásně. A poletíme na dovolenou i zajedem do Tater. A máma si pořídí psa, kavalíra se zdravým rodokmenem a bude to roztomilý štěně a budem ho učit povely, aby nebyl jako Cedrik. A pojedu první závod a pujde mi to. A budeme opálení. A najdem si byt a budem bydlet spolu v Praze. Nebo se to celý úplně změní a budu v Praze doma a budem bydlet spolu. A pak se vezmem, protože myšlenky na to, že hodnější holku asi nenajdu, mě v poslední době docela neopouští (a to i přes serii různých zátěžových testů, jako fekální rozhovory, nečekané postelové scény, nesplnitelné nároky na kozačky a neschopnost objednat pizzu :-) ) A pak budeme mít děti, kterým nedovolíme dělat stejný chyby jako jsme udělali my, budeme mít tři, každej si bude vychovávat jedno a na třetím uděláme kompromis podle toho komu se to povede líp :-)

No uznejte, kdo by se učil, když ho čeká takovej život :-)

A jestli se to tu NĚKOMU blbě čte, nebo má připomínky ke kvalitě, může mi to říct sám a rovnou :-D