Fallen

Tak konečně moto sezona začíná... A to prvním CC závodem, který asi docela dobře pořádala Horažďovická firma ADT... Myslím, že tahle fotka mluví za vše. Respekt všem borcum, který v tom jeli. Tak si teď říkám, že bych zítra pokud vydrží počasí mohl vytáhnout tu žlutou krásku co mám v garáží a od Vánoc jsme spolu nebyli. Mohl bych co? Že by? A pak jí dát pěkněj servis, kterej už tak dlouho slibuju a pořád na ní nemám čas. Asi jo. Ventily, rozvody, znáte to :-D Uvidíme jestli mě to do zítra (dneška :-) ) přejde nebo ne... jestli ne, tak určo přidám článek aby nám tu ta sekce moto neumřela. :-)

Tak jsem si své rozhodnutí státi se kulturním človekěm vzal k srdci a dneska byl na dalším bodovaném (rozuměj kvalitním) koncertě. Dan Bárta & Illustratosphere... doufam ze se to tak pise.. no a vite co? pekny to bylo! Az najdu ten song kterej se mi libil nejvic tak sem dam to video. Z ukazek na YT sem si rikal ze jako no tak Barta jako dobry ale zadnej zazrak, ale na zivo je to uplne o necem jinym, je to pan Muzikant, co jinyho k tomu rict. Aňejo... P.S. Vsimli jste si opetovneho prechodu k negaci diakritiky? :-D Negaci jsem pouzil schvalne abych mohl navazat dalsim dnesnim zazitkem - a to ze jsem na kurzu od Tutoru kam pravidelne dojizdim, abych se pak nekdy treba i dostal na nejakou VS (pokud dam maturitu)no tak na tom kurzu.. sakra to je dlouhy a neprehledny souveti, ja zacnu znova jo? Tak na tom kurzu jsme brali logiku, huraa... a popravde se uz fakt tesim na ty VS profesory, protoze dneska jsme jednoho takovyho meli.... a takhle ma vypadat vyuka... v ramci moznosti poutave a

No tak to je geniální :-) Máma si koupila nějakou termo mikinu a v návodu jsme objevili tohle: Tak to má bejt! Jinak se mám dobře, jen tak nějak není dvakrát o čem teď zrovna. Pro ty kteří na to mysleli, tak pes je zatím relativně v pohodě. Chytil druhej dech, doslova...

Tak dneska jen jedna věc, ale zato tématická k poslednímu článku. Tohle tam taky zaznělo a utkvělo mi v paměti. Ostatním se omlouvám, samozřejmě se mi jejich představení také velice líbila, ale 54. symfonie Gmoll se pamatuje hůř, než-li Ever dream. Tak si to poslechněte... hezký večer. P.S. Mám nakonec fakt radost dneska večer, protože jeden můj blízký člověk si po dlouholetém odříkání konečně dopřál věc, na kterou měl už dlouho nárok a kterou si zasloužil. Sice vám to asi nic neříká, ale poenta je, že mám upřímnou radost za někoho jinýho, což se mi, sobci, často nestává.

Nejsem barbar, nadruhou stranu jsem zástupce typické mládeže moderní doby. Tak nějak tuším kdo to byl Van Gogh, R. Rol(l)and, Mozart.... Ale můj kulturní život se smrsknul na moderní hudbu a semtam nějaký lepší film, abych ho v půli naštvaný vypnul co to je za pseudointelektuální sra*ku a pustil si nějakou blockbusterovou komešku. Každopádně ale na to, že to semnou není tak zlé, poukazuje ten pocit, který cítím po nějakém umělečtějším zážitku. Ať už jsou to divadelní, či hudební kusy, jak tomu bylo dnes. Pokaždé si pak říkám, že se o to začnu víc zajímat. Chodit do divadla, poslouchat koncerty, víc číst, poezii???... ale pak si zase pustím Ordinaci (no dobře, tu už ne..) otevřu internet a papá kulturo. A nejhorší na tom je, že se vlastně i na to málo kultury dostávám vlastně silou, či náhodou. Na poslední divadlo jsem šel spíše jen jako doprovod mámě a taky z důvodu volných lístků, ale odcházel jsem velice spokojen nad hereckým výkonem Kotka a spol. (jo ten ze snowboardaku). Dneska jse

Po prodané motorce mě při pohledu na tu horu peněz poměrně dost svrběly ruce, a tak slovo dalo slovo, pár telefonátů a já už zase svištěl koupit první věc, kterou jsem potkal. Ale uznejte sami, že po pátý už přece nemůžu koupit křáp :-) Lokace: Praha. V rámci logických úspor se vydávám do hlavního města busem. Místo k sezení jsem stihnul jentaktak, bus byl plnej studentů. Některé tváře, často zapomenuté, mě asi taky poznaly. Což nebylo úplně OK, uvidíte později. Po deseti minutách jízdy už nevím jak si sednout. Asi to nevíte, ale asi mě za mlada dobře krmili, takže jsem trochu vyrost. Myslím, že do 190cm mi nechybí mnoho. Bohužel v rámci kapacitozní maximalizace autobusů to není pro mě ideální způsob cestování (i kdyz proti letadlu luxus). A tak se ujišťuju, že na VŠ budu jezdit auťákem jako frajer a že tohle nebudu mít zapotřebí. Jojojoo.. Takže si tak sedím nepohodlně ve třetí čtvrté brázdě a pozoruju řidiče. Poznal jsem ho hned jak jsem nastoupil. Když jsem zhruba dva roky zpátky mě

Jo, člověk by asi neměl psát blog nalitej. Ale bude to zajímavej experiment, co na to řeknu ráno ne? Tak jsem se právě vrátil z hradu ne, z maturáku. Čtvrťáci, naši paralelní bratři, měli maturák. My ho měli 16.1. Po půl roce náročných příprav a hektického finiše si z našeho plesu pamatuju cca hodinu. A to jsem nepil.. moc. Nebyl jsem s rodinou, nebyl jsem s kamaradama, se tridou. Nevim kde jsem byl, ale rozhodne si ho 90% navstevniku uzilo vic nez ja,. Ale prej to tak chodi, ze svuj ples si clovek neuzije. Jo a pisu bez diakritiky protoze proste chci. V tomhle stavu bych vam pral hledat hacky. Staci ze po sobe mazu ty preklepy. No, takze maturak byl fajn. Sice jsem nevidel tak do toho zakulisi jako u nas, ale je mi jasny ze si spoustu veci ulehcili a najmuli si agentury. TO my nee my jsme meli vsechno hezky nase. Nicmene pri jejich nastupu na me dolehlo to, co jsem mel asi citit na svym maturaku ale vlivem stastnych okolnosti jsem na to nemyslel. Zbyvaji nam tri mesice a bude konec, b

Konečně se to trochu začalo hejbat. Z hnijícího rybníka je opět zvolna tekoucí řeka a tak to mám rád. Mám rád, když mám co dělat. Bohužel to opravdu musí být něco, protože jinak si umelě závazky dělat neumím a jen tak tupě zíram do LCD a refreshuju oblíbené stránky jestli se někde něco nezměnilo. Vlastně je to taková analogie k přepinání programů u Tv. Na ordinaci jsem se včera fakt nedíval. Teda ne celou. Ale Pavla teď odjede na stáž pryč a to pak už vůbec nebude mít cenu. :-) Dobrá zpráva je, že jsem včera prodal jednu z mých motorek. Tu modrou kdyby to někoho zajímalo. Ze všech věcí co jsem kdy měl a na kterých jsem prodělal, tak tohle bylo určitě nejhorší. Ale byla to cenná zkušenost do budoucna a věřím, že dalšímu majiteli bude sloužit. (No, nevěřím, ale je to taková fráze, že?). Každopádně to bylo zajímavé, protože na stanoveném místě ve stanovený čas nikdo nebyl. A mobil mi hlásil hlasovku. Tak to chodí, řekl jsem si a promrzlý šel domu. Stává se poměrně často mezi motorkáři, že

Tak v rámci přípravy na maturitu jsme dostali za úkol 4hodiny psát a psát a psát a psát. Svýmu kamarádovi jsem to na icq přirovnal k tomu, jako kdybych uměl perfektní guláš pro 4 osoby a musel ho ředit a ředit pro 100 lidí... vznikla by z toho sraczka. No, ale myslím, že to není tak úplně špatné. Bohužel jsem zjistil, že mám problém v tom, že píšu jen to co zní hezky, uměle tvořím sloh jako zedník staví zeď, skládám slova která k sobě jdou, ale zapomínám na to, jestli to jsou vlastně moje názory. Ale v závěru jsem asi byl trochu upřímný. Mno, tak kdo máte čas, pohodlně se usaďte a něco si o sobě přečtěte. Hrdinství v dnešním světe (úvaha) V moderním světe protkaným médii jsme téměř denně zásobováni neuvěřitelnými příběhy odvahy a hrdinství, často však se špetkou štěstí. Pro média je to samozřejmě vítaný materiál pro zpestření večerního zpravodajství. Člověk unaven po práci netouží přece po ničem jiném, než se podívat na mrtvá těla dětí zabitých při teroristickém útoku, prol

V dnešní ordinaci...- Jo! Koukám na ordinaci! A co? Máš s tím problém? Pojď ven!.. - no tak dneska si zase řekli, že lidi už zapomněli na Gitu. Že už to jako dlouho bylo v pohodě, co?! Že by to chtělo zase vopepřit, co? Trochu přilejt olej do ohně, co?! Ale takhle ne hošánci z novy... já mám jedny nervy a Honzu prostě ne! Dusili jste ho s tim podělaným sedmidomí a sotva co se z toho vylízal a byl fakt šťastnej tak ho zabijete? A ten druhej přežije? Za co?! Vždyť se měli brát! Končim s váma! A máte to, o diváka míň! A to jsem měl takovej dobrej den dneska...

zdroj: www.strakonickonews.cz: "Vše začalo v sobotu 14. února v baru ve Volyňské ulici ve Strakonicích. Pětatřicetiletý muž tu sebral známému z kapsy bundy klíče od bytu. "Již posilněn alkoholem odešel obviněný do bytu známého, klíčem odemkl a vešel dovnitř. V ložnici spala přítelkyně muže, který zůstal v baru. Obviněný ženu vzbudil. Poté se začal svlékat, ženu osahával, svlékal a nutil ji k pohlavnímu styku," " . No hlavně se toho nebát. :-) Jinak tu dneska jako všude pěkně zasněžilo. Shodou příjemných okolností jsem měl zrovna půjčený rodinný vůz Kia Ceed se kterým mám po prodané mazdě tu čest jezdit. A klouže to pekně! Vloni nebyl sníh a když jednou napadnul, tak jsem Mazdu vyslal do outu. Takže jsem si dneska dával velkej pozor. Ale stejně je to hnus. Chodci! Myslete! Já vím, že to ABS není slyšet, ale není to moc fajn pocit se takhle řítit na kočárek. No, zejtra je ta olympoška z AJ. I když vím, že to bude nuda a trapný, mám z toho takovej dobrej pocit, že budu

hmm... tak dneska zase úplně jinak. Folčíček, může být? Za ten refrén to stojí. Ta fotka sux. .... nesli tě zpááátky domů....

How I met your mother Luxus. Asi znáte ty vlny, kdy se objeví nějakej novej seriál a všichni na to koukáme. Prošel jsem si LOSTama, Prison Breakem, HEROES... ale ani jednu serii jsem nevydrzel dýl. Proste ztrati dech. Navic jsem zjistil ze mam rad kratsi veci. Takze ted u me jednoznacne vede IT CROWD, nicmene 3 serie po 6 dilech se rychle okoukají. Teď jsem na chvíli psal bez diakritiky a řekněte, všimli jste si toho? :-D Ale v čem teď lítám až po uši je himym. Všechno jak to mám rád. Krátká stopáž, krátká znělka, hodně dílů a nečekaně dobrý pointy a vtipy. Na kreslenýho Family Guye to sice nemá, ale celkově z toho mám daleko příjemnější pocit. Každopádně už zase mám na co koukat při jídle, už zase si říkám ještě jeden díl a pak se půjdu učit. Dokonce jsem si i dával díly po návratu z kulturních zařízení, a to je už co říct, že. :-) Hlavně himym děkuji za to, že jsem s ním přežil poslední tejden, kdy jsme měli volno, byla zima a mně chyběla... škola.:-) P.S. Ale FUTURAMA je stejne nejl

No, dneska asi většinu lidí nepotěším, bude to trochu kšiltovkářský. Ale co, tady je to MOJE. 1. DJ Wich - What we need Wiche já můžu, myslim, že CZ&SK scénu převyšuje o hodně, takže mu přeju ať si ho všimnou i venku. 2. Bushido feat. K. Gott - Fur immer jung No a tohle je pecka úplně jasná.

muck... Kolem a kolem vlastně ani nevím, co si o tom svátku myslím. Nejsem žádnej antiamerikánec, takže původ toho mi ani nevadí. Že to je komerce je jasný, ale copak Vánoce ne? Možná pujdu odpoledne ven se podívat, jak to lidi prožívaj. Je pěkně. A uvidím jak jsme na tom. Podle mě ale pravým dnem lásky je pro Čechy stejně 1. máj. Pamatuju si, jak jsem 1. jel na motorce se projet a jezdil kolem těch rozkvetlejch třešní a potkával ty dvojice a bylo to fajn. My jsme byli taky dva, přece.. Asi by Valentýn měl smysl, kdyby se dal slavit nějak méně přeslazeně, bez klišé a tak. Ale cožpak to jde, v půlce zimy? To je stějne nápad. Kdepak... máj to jistí. To je ta pravá r o m a n t i k a. Takže, i když letos jsem-nejsem sám, přežiju to bez srdíček. To kouzlo psaníček ze základky je už stejně navždy pryč :-) Zaujalo mě ale jak se tématu lásky věnuje MF DNES. Už ve čtvrtek mě fakt zaujal rozhovor s profesorem sexuologie. Určitě doporučuju, fakt zajímavý názory a myslím, že docela udeřil hřebík n

Moje přezdívka je fallen. S tou skate značkou to nemá prosím nic společnýho. Je to zkratka z původního fallen.ang3l, které ale (i když si tak stále připadám) ztratilo trochu na lukrativnosti - jak šel čas. :-) Název tohoto blogu jsem tedy chtěl mít fallen, bohužel bylo zabráno. Dal jsem tedy fallenfoto, i když mi to vůbec sympatické neni. Není to tu přece o fotkách a prostě připadá mi to blbý, jako kdybych byl nějakej profi fotograf, což fakt nehrozí. Zatím. :-) Zkusil jsem tedy zadat fallen.blog abych viděl kdo tu byl dřív, ale jsem zklamán. Ten blog je mrtvej... To, že já se jmenuju taky Tomáš mi naopak připadá jako znamení. Takže, admini blog.cz (Stando?), šlo by s tím něco udělat dřív, než se tahle nešťastně nazvaná stránka stane celosvětovým fenoménem?

To přináší věci příjemné (dobře se na to balí mladší holky), ale i ty méně dobré. Naštěstí těch nepohodlnejch věcí je jen pár. Vlastně jen maturita a vybrat si vejšku. Takže jsem spokojenej, protože to je v klidu. Říkal jsem si, že když do konce února mám poslat přihlášky, tak že by to chtělo zamakat. Dokončil jsem si teda seznam finálních 7 fakult kam to pošlu, abych si to teď zase celý rozmyslel. Nicméně tam kde je to sichr neboli jistý, se už jakoby přihlašuju. Jak jsem psal v jiném článku jsem na internetu téměř odkojen, takže nad tím, že rozdávám rodný číslo se nepozastavuju. Pobavila mě ale kolonka u FEK ZČU v Plzni, a to Stav. Je to údaj označený hvězdičkou, tudíž povinný. Vybrat mohu: druh (ženatý), druh (ovdovělý), druh (rozvedený), druh (svobodný), nezjištěn, svobodný, ovdovělý, ženatý a co mě uchvátilo: ženatý (nežije s m.) - konkrétně jestli m je manželka, milenka nebo maminka... . Tak fakt nevim, co dát. Všechno lákavé volby. Asi mi chce škola už rovnou naznačit, že na to

22:00, dopíjíme třetí pivo. Sakra proč tu není Mekáč? Tak si do něj zajedeme! Ale tak do Budějc, to je trapný. Co takhle BurgerKing v Praze? Joo woe jedem do Prahyyy... To je dalka jak krava, ale musi bejt v Nemecku! 1188.... Passau NeuburgerStr. NONSTOP :-)) Praha vs. Passau vs. ČB. Chuť podniknout nějakou akci a ne jen kecat u piva je u někoho silnější než strach z noční jízdy napříč státy, ale mě se hlavou honí tváře rodiny truchlící nad mým hrobem, vidím zpravodejství TV NOVA kde Hauptvogel stojí u červenýho Clia omotanýho o strom a k tomu hraje Evanescence My Immortal. Zbaběle tedy odkládáme velkej trip na jindy (ale musí to bejt spontáLně!!) a startujem směr ČB. Silnice osychá, xenony svítí do tmy. V protisměru hlídka PČR. 23:00, Mekáč. Mekka. Nikdo nemá hlad, ale tady jde prostě o toho číze. Jdeme k pokladně, v tu ránu zhasínají světla. Říkám si, asi výpadek a s úsměvem volám 2x číze. No my už končíme, ale kdyžtak je tu pár McChickenu zbylejch. Se*u! Chci číze hned dělej! Nikam

Tak děti nebudou platit. Sakra to s tím přišli brzo... Už se těším na ty demonstrující pediatry. Ale vlastně budou mít (vyjímečně) pravdu. Sebrat třeba učitelům matiky pětinu platu, protože je matika neoblíbenej předmět, by asi nebylo úplně košér. Ale vyhrát volby by se s tim dalo... tolik lidí nesnáší matiku... Co je ale super, že zrušily poplatky za recepty. Jestliže se u poplatků u lékaře argumentovaly zamezení plýtvání, jakej smysl měly recepty? Abych když už se odhlodlám za 30Kč jít k doktorovi, abych si ještě pak rozmyslel jestli ty léky od něj fakt potřebuju všechny 3? Fakoof. Lékarny jsou prodejny jako každý jiný, marže si určujou, tak proč by něco měly mít paušálně? Co se týče poplatků u soukromníků, taky dobrej byznys. Pojišťovny vykradený, tak mi, občane, na to dovolenou přidej ty. Ale abych tu přiliš neoranžověl, globálně jsem pro. V těch čekárnách se vyprázdnilo, doktoři jsou příjemnější a mě těch 30kč nezabije. Ale mohlo to bejt trochu omezený, aby si z toho platili vybav

Miluju dobu ve které žiju. Říká se mi generace youtube, první email jsem si založil ve čtvrtý třídě což mohl být klidně rok 00, nakupuju na ebay, stahuju serialy, seznamuju se na internetu. Homo virtualis. Byli i naši předci tak fascinováni svou dobou? Říkaly si naše babičky jak jsou moderní s první čb televizí? Pochybuju. Dneska všechno letí vpřed a já jsem strašně rád součástí. Než se to někde přidře... dokážete si představit jít z toho blahobytu do války? Nikdy v historii se tolik lidí nemělo tak dobře jako my teď. Podívejte se na Římskou říši, jak to tam klukům šlapalo před dvěma tisíci lety. Myslíte, že honosný lid té doby napadlo, že tu na dalších 1000 let po nich bude tma? Ale to jsem odběhl. Tenhle článek píšu fascinován tím, že ho můžu psát. Asi nechápete. Odjel jsem do Strakonic pozdravit své babičky (osud - obě se jmenují Anny, bydlí ve stejném městě a narodily se ve stejný den jen jiný rok). Jelikož jsem jim chtěl ukázat nějaký fotky z plesu, vzal jsem mámin notebook. Záměr

Když sedím u PC, snažím se, aby mi tu pořád něco hrálo. Zásob mám vcelku dost a navíc teď když mi jde zase YT zvuk (už jsem to opět stihnul rozbít od včera :-) ) je studna nekonečná. Většinou poslouchám pár dní dokola stejný věci, pak mě omrzí a zase jdu dál. To se pojí sice s nelibostí mého okolí, protože je to prej pořád to samý, ale já mám pak navždy song spojenej s určitou náladou, kterou jsem měl to daný období. Takže co mi teď pluje vzduchem do mých uší? Dam Vám tři typy... Jsou to docela klidný a smutný věci, ale nemám pocit, že bych byl v depresi. Prostě to tak nějak poslouchám no. Někdy zase Orlíky.. :-) Tak tu trojku jsem nakonec vybral jinak, aby to nebylo tak drsny. Michael Penn - Walter Reed 2. Yann Tiersen - J'y sius jamais allé (Amélie z Montmartru Soundtrack) 3. Idlewild - Ghost in the Arcade - to už je u mě asi v poslední fázi, protože už se mi k němu vážou starší vzpomínky

Formát dokončen úspěšně a vše funguje lépe, rychleji a stabilněji. Poslední věcí, kterou jsem se starým systémem stihnul, byl překlad jednoho textu pro ex spolužačku ze základky. Znáte to, lidi si na vás vzpomenou až když něco potřebujou. Ale tak to chodí a i já to tak semtam dělám. Navíc slečna je hezká, sympatická a ja s angličtinou nemám problémy. Text se ukázal být jako nějaký čtenářský deník o jedné knize, rozsah cca půl stránky. Samotnej překlad nedal moc práce, horší bylo, že jsem tomu nerozuměl ani česky, takže pro zřejmě učitelku AJ to bude hotové terno. Po dokončení jsem byl zahrnut lichotkami a chválou, nicméně slečna se projevila jako dobře vychovaná a postavila mě před volbu: 1) prachy 2) láhev 3)její pozvání. Starší a zkušenější mi radí, že život je o kontaktech a že člověk by neměl hned chtít něco protiúčtem, protože jednou se mu může hodit mít u někoho dluh. Ale já žiju dneškem. :-) Panenky se mi změnily v dolary jako kresleným postavičkám, nicméně představa jak mi dává

Kdo ví, ten ví. Kdo neví, tak nadpis znamená kompletní smazání obsahu vašeho počítače. Provádí se za účelem nového nahrání panensky čistého operačního systému tak, aby přežil další půl rok života, než bude opět zahlcen. Někteří z vás tento krok dělají až když je minutu po 12, já to dělám preventivně. Ale rozhodně ne z radosti.Nadruhou stranu uznejte, že když se Vám na plochu už nevejdou ikony, je čas pro změnu. A taky mi nejde zvuk u Youtube. Takže vlastně už je čas. Je to jako se stěhovat. Můžete si sice vzít nejdůležitější věci s sebou, ale první měsíc se v novém bytě cítite divně. Holé zdi, nemůžete nic najít a neznáte nikoho v domě. A až se budete zase cítit jako doma, až budete ráno rozespalí automaticky otevírat správnou poličku s hrnečky, pak opět přijde čas se sbalit. :-) Tak mi držte palce. I když to tu nikdo nečte, takže je to jedno. Každopádně snad to stihnu do večera. Vzhledem k mojí pokročilé závislosti na internetu to prostě MUSÍM stihnout. 011101001

Těžko s určitostí říct, proč k tomu došlo. Nicméně asi v tom bude hrát měsíční tréninkový výpadek zaviněný jak nemocí, tak i řekněme změnou prostředí. Ano, když se tak ohlídnu, tak od soustředění na konci loňského roku na Stachách jsem na zimní přípravu docela kašlal. Doslova, hehe. Takže se není čemu divit, že jinak normální včerejší tempo mi zkazilo dnešní dopoledne. Teda aspoň to, co z něho zbylo. Probudit mě dneska něco jiného než močopud, klidně bych byl hvězdou večerního zpravodajství na TN. A to jsem rozhodně včera necítil příznaky přecenění svých sil. Bolest hlavy je většinou známkou dehydratace, ale jak může být člověk dehydratovanej, když pitný režim poctivě dodržuje, až překonává? Možná jen ten Gambáč už není co bejval...

Muzete se snazi... Můžete se snažit jak chcete, ale neutečete tomu. Můžete si vyzdít jádro, můžete si dát plastová okna, můžete si nechat udělat kuchyň na zakázku, ale nikdy tomu neutečete. Panelák je panelák a navždy bude. 1 dům, 40 bytů, 100 lidí, 1000 příbehů... Jelikož jsem poslední noci úplně plnohodnotně neprospal a včera se ukládal taky až dneska, poměrně jsem se těšil, že ačkoliv nejsem příznivec dlouhých spaní až do odpoledne, tak že si prostě pospim a třeba se odvážu až do 11. Potenciál by na to byl. Ale člověk míní a soused mění. Jemné tuknutí kladívkem a vzrušené hlasy mi měly včas naznačit co se bude dít, ale já stále doufal, že ten obrázek můžou pověsit i jindy. DDRRRRRRRRRVRRRRRRRRRRRRRRRRRRGRRRRRRRRRRRRRRRRR UIIIIIIIIIIIIIIII VRRRRRRRRDRRRRRRRR I s příklepem. Ještě, že jsem teď umírněný piják, protože zažít tohle někdy jindy, asi by se odehrála scéna ne nepodobná té z Pelíšků. Good morning, Vietnam... dospím to odpoledne abych večer zase nebyl ospalej a celý koloběh se

ěščřžýáíé čeština je krásný jazyk a nezaslouži si abych ji svoji leností prznil. Stojí mě to teď sice 2x víc času, ale jelikož stejně přestanu psát dřív, než sem někdo přijde, je to vlastně jedno. Takže od teď s háčkami a čárky. Nejsem robot. Já to zvláááádnu.

Takze motorky. Co rict.. kdo nezazil, tezko chape. Uz nevim kdy to vsechno zacalo, ale prvni byla Honda CBR 125 rv 04. Psal se rok 05 a ja byl nejstastnejsi na svete. Posudte sami ze takova krasavice byla v cerstvych 16 docela terno. honda Prisel krasnej cas, prvni sezona, prvni dospelacky srazy a mozna ze jsem atakoval hranici 10 000km. Pak prisel jeden krasnej zarijovej den a trocha sterku v zatacce. Pamatuju si jak jsme s motorkou byli napric silnici a ja si rikal, ze neco je divne. :-) Pak nevim, rana do hlavy a valeni se po silnici. Vstavam, chybi mi rukavice, kontroluju zivotni funkce. Ha, nedejcham. :-) Misto odpovedi lidi z prilehleho domku tedy jen zvedam ruku se vstycenym palcem, jakoze dobry, ze to rozdejcham. Coz se taky stalo, dech se navratil a ja se vydal hledat motorku. Vyrvana trava neomylne ukazovala do hlubsi skarpy, v tom kolem jede starsi auto, vylejza chlapek a se slovy To je jenom krtek mi motorku taha na kola. Zustala pojizdna a tak se vracim sedreny domu. Naste

Jsem amater nejhrubsiho zrna, ktery se svezl na digitalni ere. Muj vlastni fotak je jen o trochu lepsi kompakt Panasonic FZ8, ale jak uvidite nize, umi udelat i pekny fotky. Takovy to domaci zvykani,no.. Ve svatecni dny, rozumej kdyz muj kamos Hajpr zrovna sedi na motorce, dostava se mi do rukou jinej material. Tim jest Nikon D80 i s prislusenstvim. To je opravdova radost z foceni a vysledky tomu odpovidaji. V galerii jsou to motokrosovy fotky. Nato, ze se foceni venuju dva roky a z toho az ten posledni pul rok mi neco rikaji veci jako clona, ohnisko, ISO a tak (i kdyz furt zadna slava :-) ), tak vas mozna prekvapi, ze jsem mel i vystavu. Nebylo to spatny, jsem spokojenej, ale ve skrytu duse jsem doufal, ze se ozve treba nejakej mecenas a rekne kluku ty jses dobrej, ty se mi libis! a vypise bianco cheque. Inu nestalo se a tak je ted na me abych se zlepsoval, nez si nekdy dopreju lepsi techniky. Znate to o malym kasparku... Co rad fotim? Tak bavi me dynamika, sport, nejlepe motorismus.

OK. Mam blog. Tak ted to bude vsechno jiny? Mozna, ale spis ne. Proc teda psat? Nevim, asi mam potrebu troubit do sveta svoje moudra, svoje zazitky a usinat s pocitem, ze jsem nekoho obohatil. Vzdycky jsem blogy odsuzoval, ale bylo to tim, ze jsem narazel na same takove to ruzove. Vsak to znate. Az pak jsem zjistil, ze se touto formou muzou ventilovat i zajimavi lidi s nazorem a taky jsem vlastne diky blogu dokazal zmenit nazor na jednu slecnu o 180st. No 180 je mozna malo.. 540 jestli mi rozumite. Az to skoncilo u.... no dobre to skoncilo. :-) Tak jo, takze je tu fallenblog. Co s nim? Predpokladam, ze bych sem cas od casu mohl hodit neco z myho zivota, mozna neco okomentovat a take se chystam pridavat odkazy na moje fotografie z rajcete. Az zacne sezonu, mozna se to tu trochu provoni benzinem, nechme se prekvapit. Tak ja si zase jdu hrat s designem. V jednoduchosti je krasa.