Parťák

Nejsem moc velkej sportovec, a tak je docela zázrak, že teda občas sednu na to kolo. I když, není to zázrak, je to dar, který jsem dostal jen díky strejdovi a jeho nekonečný trpělivosti, když jsem mu bulel v kopcích, nadával, když ho babička proklínala za naše návraty za šera, atd. A díky mu za to, nejen že bych jinak byl asi větší tlusťoch než jsem teď, ale hlavně je to taková "KPZ", místo úniku, parťák. Už mi vůbec nevadí jezdit sám, asi spíš naopak. Vždycky jsme stejně aspoň dva. Loni mi dost pomohlo, ale to neznamená, že bysme si letos neměli co říct, i když jsem toho najel asi jen půlku.

Každopádně dvakrát jsem se projel ve Valmezu po cyklostezkách kolem Bečvy a dneska, po celodenní cestě autem přes celou republiku (vyfuckoval mě motorkář, svět se v pr**l obrací!) jsem vyrazil a byla to taková nádhera, kterou bych přál každýmu a věřím, že by si našel cestu i zaryitej nesportovec. Už se spolu nevztekáme, ale jedem se zapadajícím sluncem v zádech a chladný večer babího léta studí na ruce.

Teď mě omluvte, mumíšek v posteli vydává divné zvuky... :-)

Tak následoval asi 15 minutový blonďatý záchvat smíchu :-D

No prostě jsem chtěl říct, že je to nádhera, když to člověku sedne, nasávat ten vzduch do plic a stoupnout si ze stupaček a i kdyby někdo necítil vůbec nic z toho hezkýho, tak aspoň ten pocit po návratu domu a čerstvý sprše, ty jemně bolavý nohy a... pravej hlad, to za to stojí :-)

Takže i když mě teď nic netrápí a všechno je skvělý, pořád je důvod všeho nechat a vyrazit si někam i na tu blbou hodinku před večeří a není nutný trhat si žíly, i když s lepší formou je to všechno ještě hezčí. Jen tak se svést na tý vlně melancholie, že zase jedno léto končí a jako by s každým šlápnutím šel oddálit příchod zimy.

A i když jsem tlustej a línej a potím se a nenajedu ani tisíc kilometrů ročně a neuběhnu ani 500m, tak stejně tyhle naše malý zážitky za to stojí a mají nepostradatelný místo v mym životě a udělám všechno pro to, aby to moje děti braly jako samozřejmost. (což znamená, že je potajmu budu vozit v tom vleku za kolem, ale pšt, neříkejte to Kláře ani budoucí babičce :-))