Poručíme větru dešti

Navzdory počasí, o kterým se ale teď baví každěj, takže to přeskočím, navzdory tomu, že se tak nějak trochu bojím o ten náš malý hezký civilizovaný svět, ženu bičem ten svůj život stále ku předu. Mám sice trochu obavy, respektive připadám si že snad jen já zachytávám meziřádky ty nelichotivý zprávy tu o tom, že amerika dluží tak strašně peněz, až je mi z toho špatně, že s tou ekonomikou to zas jde do kopru (ale je důležitý to dát jako zprávu dne, aby se kruh správně uzavřel), tu že před 150 lety (ne miliony!) tu byla taková sluneční erupce, že dnes bychom to opravovali 10 let, ale jsem spokojený. Asi chápu, že štěstí je jako nekonečná hora, na kterou se nedá vylézt, ale to neznamená, že z ní neni výhled jako prase. Jasně že bych toho rád udělal a stihnul daleko víc, mít tak víc peněz, času, slunce, atd. Ale taky bych mohl být sám a nebo nemocnej a nebo nemocnej a sám, nebo bych mohl mít fashionblog a nebo nic, ale to bych na to byl vlastně hrdej.

Každopádně nic z toho co tak přes prázdniny podnikám (bohužel ty administrátorský úpravy na který jsem si stěžoval minule nebyly úpravy, ale OPRAVY chyby, takže se novýho systému fotek nedočkáte a tak tu nikdy nic seriozního ze zážitků nebude) by samo o sobě bylo dobrý, ale jen díky tomu, že jsme s Klárou to co jsme, tak je to všechno takový nakopnutý. Ano, Klára je takový můj katalyzátor, což je snad pro studentku VŠCHT velká lichotka :-D No a když nejdou fotky, nabízí se možnost o tom aspoň psát, když už člověk jednou bloger je, tak má hledět aby bloger psal. Jenže to asi taky zklamu, protože jak chcete prostě popsat že jsme byli na jednom nejmenovaném hradu, jednom renesančním zámku, trochu jsme si z toho dělali srandu a trochu se nám to líbilo, že jsme byli na jednom nejmenovaném romantickém zámku, kde Klára byla, ale nechtěla mi to říct, aby mi nezklazila radost, že jsme si tam teda aspoň dali asertivní oběd, že jsme byli-nebyli na Černé věži v Budějcích, a že půlku z toho Klára odřídila s meganem bez jediný mojí výhrady, že jsme měli spoustu zmrzliny a luxusní palačinku z ČB u prioru, že jsme jezdili na Husabergu a dneska na pujčený Hondě 750 celkem 240km, že jsme viděli dost filmů a dost jsme jich taky nedoviděli, že nad Husincem v meganu hezké západy slunce jsou, že vždycky stojíme u ty špatný kasy a občas jsme v úplně špatnym obchodě :-D, že jsme byli jediní kdo se koupal na gardenparty v bazeně a bylo nám to jedno, že jsme se fotili, teda já jí trochu víc, ale to stejně není pro cizí oči, že byla opět stále pořád neutuchajícně a kritickému datu navzdory nekonečně skvělá, že má nádhernej park v Roller Coaster Tycoonu 2, že se ke mně tiskne ze spaní a já ji kopu na její půlku, že jsme se stále pořádně nechytli a že se to stále jede, že to fičí, kupujte žetony, svezte se na kolotočííí...