Děkuju!

Díky za nádherný počasí, díky za to že motorka vydržela, díky za to že jsem měl koho předjíždět a že jsem to dokázal, díky gumám že vydržely takový náklony, díky vose že mě píchla aniž bych otek, díky výběrčímu že neplatím tolik, díky pumpařce, že měla dostatek vody a jídla aby mě z toho horka nejeblo, díky za to že už zase všechno má smysl.

Díky za tu nádheru, ten pocit, který se prostě nedá popsat, a tak se o to snažit nebudu, bylo by to stejně absurdní jako popisovat sex. Jo, je to takovej motoorgáč. Prostě - dneska to stálo za všechy prachy, za každou kapku potu a litr benzínu a kdybych mohl kroužil bych tam doteď. Supermoto je jako sen, fantazie - jediný, co mě limituje, jsem já sám. Já a strach tvoříme jedinou překážku, všechno je teď výzva, ta motorka toho snese tolik, že se mi o tom ani nezdálo. Ale snad dneska zdát bude.

Kdy jste naposledy křičeli štěstím?