Supermoto

Tak aby to tu zas tak nepřipomínal lowís blogísek, pustíme do toho trochu testosteronu.

Předminulý víkend jsem se byl podívat na MČR Supermoto v Písku a i když jsem den předtím jezdil v Žáru letos prvně motokros trénink, moje srdce zase zjistilo, co je pro něj to pravé.

MX mi moc nešel, neměl jsem s kým jezdit, dost jsem se bál, protože mi nedrží chrániče a tak vůbec jsem se nehecnul, nemohl chytit rytmus a jen jsem se tak plácal. Naštěstí aspoň bez pádu a vyzkoušel jsem si luxus toho dojet tam autem s motorkou na káře. Dobrá zpráva je, že 4 kurty ji konečně udržely a spadla mi až před garáží a stále si tak udržuju 50% pravděpodobnost, že se mi s motorkou na káře něco stane. Největším úskalím mýho ježděni jsou v neposlední řadě skoky, naštěstí jsou v Žáru jen 2, což mi i tak stačí. Když zkusím jet trochu rychlejc, abych se i odlepil od země, jdou mi nohy ze stupaček a váha nad řídítka. Kdybych je rychlejc, tak buď přepadnu a hlavně se bojím že mi sjede noha úplně.. Takže v sobotu žádná výhra, předchozí enduro pojezd někdy na jaře byl mnohem lepší, to jsem si i křičel do helmy štěstím.. kdo nezná, nepochopí. Ale Husaberg je super, už i vím jak startovat a tak až mu dám potřebnou péči, kterou si už zaslouží, těším se na další hodiny v sedle. Nicméně to asi bude Supermoto.

Na těch závodech jsem byl jako ve svým živlu. Depo plný Husabergů, já v Husabaerg originálním tričku, který jsem dostal od Kláry a i když mi byla kosa, hrdě jsem ho nosil! :-) Startovní pole nejnarvanější v historii a tak bylo na co koukat. A je to prostě to nejvíc, co se s motorkama dá dělat. Miluju to, ten styl. Letos se tam musím dostat potreénovat a pororvnat jejich časy a moje. A pokud ... tak příští rok.... :-) Ale na to je třeba mít motorku, takže Husaberg prochází změnama. V zimě jsem koupil kola, teď si nechávám dělat zlepšení brzdy, potřebuju dát lepší brzdovou kapalinu, koupil jsem kryty řídítek a potřebuju ještě padací protektory pro případné kontakty s asfaltem a supermoto blatník. A do toho běžnej servis, oleje, a tak. Největší strach mám z těch brzd a možná mě nemine větší investice do lepšího (4pístkového) brzdiče. Každopádně už teď se nemůžu dočkat, když se nudím, pořád dokola si opakuju Volarskou trať (trenink jen 30EUR za den! :-) ) a představuju si jak mi to pujde. A pujde!

Do toho ještě dělám motoškolu na nejsilnější kubaturu, respektive sjel jsem si první a poslední jízdu, která mi šla až překvapivě dobře na to jak dlouho jsem neřídil silniční moto a tak brzo budu moct sedlat i ty největší peklostroje. Chci to hlavně kvůli možnmosti si občas něco bez rizika půjčit, peníze na druhou motorku fakt nemám. I tak jsem ale doma za blázna a nechápou, že právě na adrenalin mám Husaberga (do kterýho dávám všechny prachy co mám) místo toho abych měl za pár peněz nějakou ludru, co valí na rovině 250 a ždímal hormony mezi autama. Ale je to jako mluvit do dubu. :-)