Wait for me

Psal bych a v hlavě píšu dost. Neotřelá přivovnání, která určitě do dalšího dne nezapomenu. Tak dobrou. Ráno budík. Tyjo.. nepsal jsem včera v duchu něco před usnutim? Hmm.. hmm.. asi ne.

Naštěěstííí mi má drahá půjčila svůj notebook, aby se ona mohla učit a já ne, což je od ní milé, a tak jsem se rozhodl ji poděkovat článkem, protože nehledě na fakt, že jsem její nejoblíbenější přítel jsem taky její nejoblíbenější bloger, žejo? :-)

---

Bohužel, neumím napsat něco takového.

Takže ani nevim, jestli budeš mít radost.

Navzdory tomu, že na základě toho článku se může zdát, že karty v našem vztahu jsou pevně rozdaný, to někde pod povrchem je jinak. Předně to, že pro někoho tolik znamenám je samozřejmě mužská šovinistická výhra jako prase :-) Ale pokud bych měl chvíli psát upřímně a přestat zlehčovat to, co cítím, měl bych toho na pár řádků určitě. 

Ale nevím, jestli chci.

Někdy se tak stane, že se cítím jako kapr. A né jako kapr v medu, ale jako kapr v ledu. Kapr v ledový vodě pod zamrzlou hladinou. Někdy mě tam někdo hodí a někdy tam plavu sám, to už je jedno. A tak se plácám ze spoda o ten led a říkam si, že tohle je teda dost blbý, tak mě to svírá, jak ubývá kyslíku. Chvíle, kdy mi hlavou bleskají identické momenty, které jsem už jednou zažil. Stejné mihnutí úsměvu, stejné čekání před toaletou, nakupování dárků, stejný vtipy.. Ty to samozřejmě nevíš, protože to neznáš.. Nechci bejt patetickej, jen tyhle flashbaky umí člověka skvěle vrátit na zem. Nemusíš se bát, že by to byly artefakty neuhašených vášní, jen se to nedá jen tak smazat, protože co je člověk? Vrozený předpoklady, ale hlavně získaný zkušenosti a trochu špeku. A tak takovej jsem, jinej než před 2 lety, jinej než před rokem. Někdy si říkám, jestli nejsem trochu přecitlivělej depresivní magor, když má pro mě Nový Smíchov pořád hořkou příchuť, ale co už... aspoň by byla návštěvnost, magora by četly davy. Ať už psychicky nemocnej, nebo prostě jen citlivej kluk, vydechuju do vody poslední zbytky optimismu a myslim na něco jinýho než na to, kdy potkáš toho hokejstu a nebo já brunetu. Já vim, že ty to vidíš jinak, vim jaký to bylo a .. závidím ti to, chtěl bych ten pocit ještě někdy zažít.

No.. a pak strašnej kravál, led se láme, dovnitř jdou paprsky, spousta bublinek, něko mě rve nahoru, je to Ron W., není to Ron je to Hermiona, není to Hermiona, jsi to ty. Jako ledoborec to rozrazíš bezmeznou trpělivostí s mejma náladama, neurazíš se když přešlápnu asi o deset metrů, když mlčky uklidíš, sbalíš a ještě mi uděláš svačinu, když mě děláš potřebným a když ti nevadí, že někdy se chci opřít já. Když mě vaši maj rádi, když mi dáš plyšáka Kukyho k narozkám, když miluješ motorky a psi a .. mě. Dobře vim, že si někde píšeš list toho, co jsi někdy udělala a já to neviděl rád, nebo co jsem někdy řek že oceňuju a po nocích to studuješ!

Síla toho, jak moc se pro mě hodíš, sice někdy uzavírá kruh a zase mě posílá ke dnu s tou vizí svatby, rodinnejch oslav, dětí, psů a mě v pětačtyřiceti letech, jak začnu dohánět mládí a všem poseru život. (Já jsem fakt jak houba co se týče prožitků, nasaju do sebe všechno ze svýho života, až to neni možný). Ale to už by byla diagnoza hodně slušná, takže nám lásko zbývá jediné - Carpe diem a já doufám, že dlouho spolu.

Tak to by tak bylo všechno k lehce depresivně romantickýmu článku. Celý je to proto, že už je mi fakt blbě z těch státnic, dneska přišel ortel  - 3.2. Mluvil jsem s holkou, která to nedala, i když se učila měsíc. Na druhý pokus to chtělo prý 2... Supr. To už ani nemusim začínat.  16.12. dva zápočty a 20.12. třetí. Ještě že vím, že když to tady nevyjde, tak pujdu konečně dělat toho řidiče sanitky a budu metafyzicky šťastnej.

A taky je mi za hodinu 21. Letí to jak splašený Subaru. Vyměnim dva roky z období 12-17 za jeden rok teď navíc... A můžu mít nejsilnější motorku a je mi to úplně jedno. 

Ty dárky k vánocům jsou stejně masakr. Dneska jsem vyhodil 240Kč za dvě prázdný plechovky. Jedna má na sobě nápis TICHO a druhá VESMÍR. :-)

Sníh je fajn, ale mokrý boty kvůli tomu mít nemusim ;-)

Vůbec nefotim, ale mam jeden nápad. Wow.

Jsem taky asi držitel prvenství v počtu shlédnutí jakýkoli materiálů k filmu Tacho a VELICE doufám, že se zítra dostanu na předpremiéru. Landa, Lounová, ta kytaraaa a rally. Co víc? Kašlu na kritiky, tohle bude srdcovka, kterou si užiju na maximum. Až budu starší a z motorky mě budou bolet záda, tak budu jezdit rally :-D

"Proč ty se mě na něco nezeptáš?"

"A na co se tě mám ptát?"

"Tou otázkou dokážeš tomu druhýmu, že se o něj zajímáš".

(to je TAKOVÁ pravda..)

"Na všechno se vyseer!"

"Máš nějaký zvířata?"

"No, třista koní.."

Věnováno mojí modrooké bójce.