Further Up
Mám se fajn, je mi skvěle...
Kdyby byla pravda, že se vesmír stále rozpíná, mohlo by to takhle vycházet do nekonečna?
Jde to výš a výš a já se neptám, jen se pořád směju jak na drogách a nikdo po mě nestřílí.
A tak jsem se trochu rozepsal..
Zítra to bude 8 měsíců a můžu upřímně říct, že je mi nejlíp za tu dobu. Uteklo to úplně jinak, rychleji, než čas předtím, ale už chápu, že před vzpomínkama se nedá utéct nebo s nima bojovat. Po každym vztahu zůstane nějaká stopa a popírat to nemá smysl, koneckonců byly to většinou fajn věci, a tak těžko vinit paměť za to, že tu a tam něco vyhrabe. Stejně tak si jsem však jistej, že kdyby se náhodou zase něco nepovedlo, v mých vzpomínkách bude letošek delší, než doopravdy byl. Výsledkem je, že bych docela rád napsal nějakou příručku jak se vyrovnat s rozchodem, protože si připadám, že už to mam fakt zmáklý přes všechny fáze :-) Ale i když praxe dělá mistry, rád bych si teď dal pár let pauzu. Třeba 70.
Jsem tam kde jsem zprvu být nechtěl, ale buď to neumim a nebo mám někoho, kdo za to stojí. Řek bych oboje. :-)) Ono moc řešit to nemá cenu, protože tohle jsou věci, při kterých mozek vypíná a všechno jede tak nějak v jinym režimu. Prsty samy píšou sms, ruka bezmyšlenkovitě hledá jinou, ústa se tiše svěřují s nevyřčeným, hlava sama hledá cizí rameno a rty taky ví co dělat. A když se všechno zadaří, tak srdce to všechno diriguje v te(m)pu jako kapelník pořádnýho orchestru, takovýho, kterej když spustí, tak vám přeběhne mráz po zádech, stejně jako mě, když Klára něco řekne/udělá a předčí moje představy. Tak takový to je a člověk aby se zas bál ji někde nechat s někým samotnou, i když prý nemusim :-)
Když se daří tak se daří, a tak i s mámou je to hodně v pohodě. Chtěl bych mít vztah s dětma jako máme my. Asi je to tím věkem, že už mi těžko může říkat, co mám dělat, ale spíš je to tim, že vlastně nemusí. Dost se smějem, málokdy kolem sebe projdem, abych neudělal nějakou srandu a baví mě sledovat, jak se nejdřív zatváří pohoršeně (protože si většinou utahuju z ní), ale pak se rozesměje. Taky jsem ji vytknul, že mám pocit, že se doma točí pořád 4 samý jídla (zmlsanec! Ale tak uznejte, že vzhledem k tomu, že vaří stejný recepty jako babička, tak se to časem přejí, zvlášť když mi pořád vaří do Prahy - což oceňuju, ale nevyžaduju, co se týče jídla, asi bych neumřel). Takže jsme si zavedli, že každý víkend dá 1 oprášenej a nebo novej recept, už nám to jede třetí týden a zatím fakt paráda. Dokonce dneska říkala, že ji to i víc baví vařit, takže plus na obě strany. Pomohla mi splnit si sen a pomáhá mi dál, i když by nemusela. Jsme racionální a to je tak neuvěřitelně super, že se jí dá spousta věcí fakt jako vysvětlit :-D.
Další věcí, která mi pumpuje endorFiny do krve je Švédka, kterou jsem si v pondělí přitáh z Brna. Akce to byla nárazová a vymyšlená v neděli večer, i když jsem kolem ní kroužil už dost dlouho. Ráno jsem tedy jel z Prahy do PT a odtud naotočku Brno. Za 24h jsem tak procestoval víc než 1000km po naši vlasti, když připočtu nedělní cestu z VM. Pikantní je, že se mi daří jezdit všude jako student, neboť jsem si drzostí sobě vlastní s nefalšovaným akcentem valmezáka na nádraží ve VM vyprosil potvrdit kartičku, aniž by někdo chtěl vidět občanku. Tím jsem si bohužel zazdil letošní průkazku, ale asertivě ukazuju při cestách do Prachatic tu z loňska a zatim dobrý :-) Z Brna jsem jel už po tmě a mimo D1, zprvu jsem se bál, ale jelikož mě trochu hnal čas, vzal jsem to trochu sportovněji a docela si to užil. Ceed je fakt dobrý auto a tak mě za celou cestu předjely asi 2 auta, zatímco já jich dal dobrých 20. Zajímalo by mě, co si ty řidiči mysleli, když jim v zatáčkách ujíždělo auto s motorkou na káře. Bylo to ale krásná chlapská cesta a takhle mě řízení nebavilo strašně dlouho, naposled asi když jsme se vraceli do Prahy ze Slovenska a zapadalo slunce.
Každopádně - Husaberg FE 450. Brzo mu asi věnuju článek, ale už po necelým týdnu ježdění si sedíme daleko víc než se Suzuki a překonává moje představy. Dneska mě po dlouhý době bavilo i enduro ježdění, i když pořád jsem spíš takovej průzkumník. Ale žeru ho čímdál víc. Zítra asi konečně koupím přívěs a tím se splní jeden z mých dalších vlhkých snů o soběstačnosti.
Na dluhy sere bílej tesák :-D
Mezi další dílčí úslěchy bych rád zmínil to, že mi zase odešel notebook (shiToba), což by nebylo nic veselého. V servise byl již 3x, bohužel poslední reklamaci neuznali a tak jsem stále své peníze neviděl. Nyní jsem jim ho však donesl osobně a hlavně se závada konečně objevila i u nich a tak snad již nebude jiná cesta než mi vrátit love a já si tak vyberu nový, lepší a spolehlivější. A budu zase někde "doma". Dále mi distributor odkoupí zpět ty kalendáře, takže nebude velkej provar.
Megan brzdí a má trochu prorezlej výfuk, ale jen decentně, takže má krásnej zvuk. :-) Konečně chodím na angličtinu s native speakerem. Kolegyně chodila na aj gympl a měla výuku komplet v íngliš. Tak motivace, aspoň.. Zatim se chytám. Vzal jsem na milost Xindla po koncertě na kterym jsme byli a po poslechu nový desky. Škoda kolem tý bubliny kolem něj, ale bez ní by zase nezažil ty věci o kterých zpívá?.. Za poslední týden 2x divadlo - ABC a Vinohrady. Z ABC zbytečně respekt, nakonec lidi pomalu jak v kině, hra obohacující, ale neuchopena našemi ptačími mozečky. Za to Vinohrady opět pecka, rautíček s čokoládovou fontánkou, nobl lidi, vysoký podpatky, červená kravata a korzování. :-) Bavím se vymýšlením dárků a děsím se toho stresu z rozbalovování těch mých, z "adekvátních" reakcí ve kterých nebude smět být vidět lítost nad tím, že si nikdo nevšiml mých náznaků a vyhodil peníze za něco méně potřebného. A že si toho užiju teď 3x :-) Samozřejmě, že už píšu seznam, ale pak jsou tu stále taková očekávání, sám sobě strojím překvapení, jestli se někdo chytne na návnadu, ale uznávám, že je to fakt těžký a nezlobím se. Za necelý měsíc má premieru Landovo nový film z rally prostředí ve kterym hraje Olga Lounová. Co chtít víc? Budu na premiéře, musím! Nevýhodou tohohle štěstí je, že i vesele jím a už zase kulatím. Což jsem si dneska odůvodnil tím, že je normální biologický cyklus před nastávající krutou šumavskou zimou, a proto se tomu nebráním. A po vzorů svého otce, jeho otce a tak dále jsem se rozhodl, že druhá brada je sexy. :-D)
Jediný co tak trochu hapruje jsou kámoši a škola. Skoro nikam nechodím. :-) Pokusím se to napravit, alespoň ty přátele.. být usměvavější na bytě, když teda koupí ten vysavač a LCD. Nadruhou stranu je to prostě někdy těžký, když je tam bordel, nikdo ho asi nevidí, protože není na kuchyňský lince (toho si všimne každej) a za poslední týden někdo používal nebo jedl větší počet vašich věcí bez dovolení. Ale pak se sejdem všichni v obýváku, vtipkujem, koukáme na fotbal a není to tak zlý. Nemůžu mít jenom holku - za kym bych si pak chodil oddechnout? :-D
Jako zhmotněný výraz mého současného bezstarostného optimismu jsem si vsadil Sportku, takže zítra touhle dobou už budu vybírat čalounění mého nového Subaru.
Tak.
Mám chuť vylést na střechu paneláku v teplákách a zvednout ruce nad hlavu jako Rocky Balboa.
Ale už je tam zima...
Komentáře
Okomentovat