Jsem zpátky..
a asi jsem tam někde v Tatranských horách našel sám sebe. Nebo jsem při nekonečných dálničních přesunech pochopil, zapomněl, smířil? Nevím, věřit v Boha možná by to všechno mělo smysl a řád. Mně ale nezbývá, než se radovat a zase volat do světa, že jsem zpátky, a děkovat všem, kteří mi pomohli.
Nějaký cestovatelský fotoreport možná bude, ale nechci se z toho štěstí vypsat... a vyspat.
Vlastně to byly takový líbánky, takže.. co bych vám povídal ;-)
Komentáře
Okomentovat