Jdou po mě jdou

.. na každym rohu mají fotku mou..

Jeto paradox, zatímco při enduru nemám z jízdy dobrý pocit, protože jezdim mimo silnici a ruším srnky a páchám erozi, tak tam, kde bych se měl cítit jako doma, o mě nestojí. 

Při druhém letošním supermotu, o kterým jsem tu nepsal, protože mě nijak neuchvátilo (možná vlivem horka, možná nás jen bylo málo) jsem měl poprvý na suzuki tu čest s PČR.

Už bylo po všem, posledních pár set metrů společné cesty. Chtěli jsme ještě na benzinu a tam se rozloučit, kámoš chce jet na tu centrální, nejrušnější. Dojel jsem ho a ukázal, že pojedeme za město. Samozřejmě když tankujeme všechny tři_ne_úplně_legálně_v_pořádku_motorky, tak se na čeprací stanici s obratem asi 10000,- denně objeví policejní dodávka, ke vší smůle ne ledajaká dodávka milé děti, byla to dodávka dopravního oddělení. Odešel jsem platit a zkrz sklo pozoruju, jak míří k mojí motorce. V duchu si jen prolítnu seznam věcí, za který má možnost mě zjebat, červeně si podtrhnu ty, za který mi veme papíry. Nenuceně se vracím zpět.

---

P: Co ta značka na tý Suzuki pane řidiči?

Já: Hm, co s ní?

P: Je nepředpisově umístěná

Já: Tywoe.. tak ze všeho si vybereš takovou kravinu? No dobrý.. čepici máš kde, co..

      Tak to se omlouvám, ale tak vidíte že takhle to má být, není ohlá schválně, je čistá, nemám co

      skrývat...jen je to takhle vymyšlené.

P: No, když to teď vyfotím, tak to je půl roku zákaz řízení.

Já: Hm.. Tak já se znovu omlouvám, dám to do pořádku, nevěděl jsem že to je problém.

Takže jsem měl štěstí, ale i tak mi bušilo srdce dost. Kdyby bylo všechno OK, můžu být asertivní, ale já vím, že když budou chtít tak mě na tý motorce udělají takovým způsobem, že mi nepomůže ani Ally McBealová. Takže slušnost vs řidčák - 1:0

Myšlenky na prodej a koupě motorky bez papírů, kterou bych jen na akce vozil na káře, jsem ale zahnal. Navíc se toho, co bylo potřeba udělat, seskupilo víc a tak jsem dnes měl garážový den. Mimochodem si myslím, že každý chlap by měl mít svoji garáž nebo dílnu, ubylo by alkoholíků a domacího násilí :-).

Takže stručný výpis: přilepit zadní LED světlo, vyměnit baterku v tachometru, převrtat lépe SPZ a podložit držák SPZ aby se změnil úhel a byla tak lépe čitelná, dát nový šroub kickpáky, vyměnit rolnu řetězu, nainstalovat nové zrcátko, abych byl o trochu víc legální, sundat přední kolo, nechat přezout novou gumu, vyměnit destičky a vrátit kolo. K té gumě - jelikož jsem se na okruhu už opravdu cítil omezen hlavně přední gumou, koupil jsem za pár stovek olítanou gumu z okruhu. Vypadá krásně, měkká směs a teplota způsobily, že po celém povrchu jsou utrhané žmolky pryže, což naznačuje, že na ní při správných podmínkách bude spoleh. Nevýhoda je, že je o centimetr širší, než by na ráfku ofiko měla být, ale kdo by to řešil, když ten ráfek na tý motorce vůbec nemá co dělat. :-) V pneuservisu mě ale ještě přemlouvá, jestli bych něchtěl novou za dva tisíce. Nechávám si to projít hlavou, ale pak tam 15min před zavíračkou jedu s tou starou lepivkou a chci to zkusit. Kupodivu mě nepošlou doprdele, ale jako stálého přezouvače naopak potěší slevou.

V garáži vše jde od ruky, neboť to nedělám poprvé a tak kolem půl sedmý večer je motorka nachystaná na testovací jízdu. Vždycky mám divný pocit, zvlášť když měním kolo a přední brzdu, extrémně zvlášť, když je ta sestava podomácky vyrobená a v brzdách něco o sebe nepěkně dře. :-)

Vyjíždím sice v MX botech, který jsem si ale vzal jen kvůli kickstartu, ale jinak mám z výbavy jen helmu (bez brýlí..). Ještě jsem se vrátil pro peněženku z doklady, i když budu zpátky za pět minut. No, nebudu...

Respekt z přední gumy, je známo že čím více guma lepí při pořádné zátěži, tím větší je to svině za studena. Postupně ji ale začínám věřit, brzda si sedá a já se po chvilce zkoušení jízdy po předním vracím ke garáži. A přichází pocit, který mě vždycky přesvědčí o tom, že motorky do mýho života patří - nechci slést, přestat vrkat plynem a poslouchat ty rány z výfuku. Místo odbočení ke garáži sjedu pomalu o ulici níž a odbočuju do ulice, kde často nejezdím, kde bydlím, téměř krokem. V půlce manévru se jen ohlídnu, jestli se mě nikdo nechystá srazit ze zadu(to nově přidělané zrcátko je jen demonstrativní pro PČR, ale jinak naprosto nefunkční). Spolehlivě jsem poznal auto policie. Je mi jasný, že jsem nedal najevo, že odbočuju, ale tak... třeba jsou unavení... třeba mají jinou práci.. třeba taky mají motorku.... třeba... otočím se znovu a vidím, že odbočili zamnou. Panika .. ztratit se?... není kam odbočit... zrychluju, vytáčím trojku... dochází mi, že teď jsem to posral úplně, měknu, ubírám a v duchu děkuju rodičům, že mě tak správně vychovali. V zrcátku je vidím až moc dobře, i tu barevnou parádu na jejich střeše. Rezignovaně vybírám místo, kde se zastavíme, ale nedají mi moc času a varují mě i zvukově. Zastavuju teda u kraje a v zápětí mi 10cm před kolem dobrzdí policejní oktávka, spolujezdec vybíhá z auta pomalu ještě za jízdy, což je lehce kuriozní, neboť ho vlastní dveře málem srazí a třetí orgán, sedící v zadu, svoje dveře ani otevřít nemůže.

Při sundavání helmy (rychle, ať nevidí ty brýle..) jsem zaslechl "..nemá papíry". Tak to bude veselé. Kluci se ke mně nahrnuli celkem akčně a mají narážky, jestli jako chci ujíždět nebo co, že jsem tam tak zrychlil. Odpověděl jsem, že kdybych opravdu chtěl, tak by to vypadalo jinak, což kontrují tím, že oni zase mají pistole a že by to nějak už vymysleli a hned jdou po předním kole. Výborně. Naštěstí asi neřeší jeho rozměr, protože vše zastiňuje muj úžasnovelkolepý žmolkovatý vzorek. Hájím se, že hloubku vzorku to zákonnou má, což mi potvrdili, ale nelíbil se jim celkový stav té gumy, která byla "přehrátá" a nyní je pro provoz "nebezpečná". Snažím se opatrně vysvětlit, že pro mě je tohle bezpečnější než nějaká tvrdá pryž, ale je to marný. Tak aspoň argumentuju tím, že to mám na trať, kam to vozím na káře (teď už asi budu..), zoufale ukazuju špinavé ruce a otrhané džíny a snažím se pokorně vysvětlit, že jsem to jel jen z garáže projet. Vzhledem k tomu že mezitím k jejich asi úžasu mám papíry v pořádku a dýchnu 0,00, kluci s košilkami rozepnutými nebezpečně nízko (prej v těch autech nemají klimu.. :-) ) polevují v horlivosti. Předek slibuju "dát do pořádku" a tak jdeme na blinkry, které nemám. Hájil jsem se tím, že když na ně motorka nemá držáky, tak je mít nemusím. Čemuž moc nechtěli věřit, ale já si byl docela jistý, až do doby, než mi příslušník triumfálně ukazuje držak na blinkry na přední masce :-D Se slušností nejdál dojdeš a tak kaju a kaju a kaju. Už naprosto vítězoslavně mi ukazuje přepínač blinkrů na řídítku a kontrolku blinkrů na displayi. Jen pokrčím rameny, cožpak mu mohu říci, že tyhle věci jsou z 3 různých motorek? :-)

Situace se z počátečních vyhlídek na rozstřižený řidičák a splátkový kalendář pokut mění ve vyhlídky na rozumný konec. Musím uznat, že byli daleko víc v pohodě a podařilo se mi je naladit na slušnou vlnu, což se o první zkušenosti na benzině říct nedá. Snad pomohla ten den o pár stupňu srovnaná SPZ, snad ten den nově nandané zrcátko... ale zase to bylo kvůli půl hodině staré gumě, to už je ironie života. Na závěr pánové ještě vtipkují, když chtějí třetímu, který stále nemůže přes moji motorku nastoupit dozadu, ujet. On už neformálně ríká, že bych ho kdyžtak jistě rád svezl a já v uvolněné atmosféře dodávám, že ta motorka je otypovaná jen pro jednoho (představa toho jak si tam sedne jako Klára před 3 týdny.. :-D ) a on to celé uzavře tím, že bych dostal vyjímku.

I když to dobře dopadlo, je tu zase o něco větší stín pochybností. A chtě nechtě závazek vůči PČR, kterým jsem slíbil dát to do pořádku. Co dál a kterou cestou se vydat.. koupit si silniční motorku, jezdit s klukama a čekat na svůj štěrk v zatáčce a nebo čelní střet ve 180.... a nebo se odkázat na uzavřené placené okruhy, přepravovat se károu, počítat údržbu na hodiny a ne kilometry, ale mít klid. Kdo ví, nicméně moc dopraváků na "ukecání" mi už nezůstalo.