Bouře
Konečně novej měsíc a můžu zase psát bez hrůzy z toho obrovskýho čísla u počtu článků.
No a jelikož návštěvnost klesla, jako obratný manager jsem si řek, že to takhle nenechám a zase se nějak zkusím rychle na pár tejdnů sestřelit, aby bylo o čem psát, s kým se hádat, komu být pro smích a kašlat na školu.
Tentokrát jsem fikaně zkrátil inkubační dobu na nějakých 48 hodin na místo několika měsíců a voala, můžeme servírovat rozpolceného fallena zmítáného v bouři myšlenek a emocí. :-)
Ale ne, bylo to super. Je to fajn pocit, někoho mít, ale zjišťuju že pro mě je nejvíc PRO někoho být. Jo, to vystihuje podstatu všeho a v tak málo větách..(nejsem úžasný?) Dva zrychlený dny jsem se zase snažil myslet za dva, organizovat přesuny, řešit zásobování (a omylem nakoupit DIA jídlo - ale zabojoval jsem a vyměnil to :-D), koncerty a kino, mekáče, procházky.. a no taky samozřejmě žejo i to ostatní co k tomu patří... :-) Objevil jsem že to ve mně snad pořád je a že mi to jen tak někdo nezahubí. A hlavně mě to baví, takže je pak možná trochu nefér to někomu dávat za vinu, to asi jo. Hranice mezi hodnym a blbym je ale tak tenká, že se snadno překročí. Ale to do článku o tomhle víkendu rozhodně nepatří. Možná se mi vrátila i špetka ega, ale to bude spíš tim, jak jsem se opálil v těch letních dnech, co tu byly. :-D Večery v tričku, to mi chybělo, nádhera ta vůně toho tepla. Itálie, pizza, zmrzlina.
Tolik věcí! Tolik vzpomínek, které se vracet nemusely, tolik myšlenek, tolik nového a skvělého - něco najednou šlo úplně automaticky a já jen zíral, že to takhle vůbec jde a funguje, že takové na světě existují :-)
Jakoby to byly dva týdny. Úžasnej Majáles s UDG, Xindlem (zklamání..), vtipným a zábavným a nejvíc show Migem21 a na závěr nádherná atmosféra s Kryštofama (Na-pa-ty, šlapem si já-a-ty!!). Fixa měla smůluuu a myslim že nám to nevadilo, přecijenom pivem jsem zatim měl politou jenom ruku a chtěl jsem to tak nechat. Petřín na 1.máje a válení v trávě. (jediný džíny v Praze mam teď zelený, a co jako? čipčipčipčip áá dejl! :-D ). Vyhaslý život ve Valdštejnské zahradě. Pochod antifašistů. Oběd na zábradlí Karlova mostu (Opět McD ale tentokrát Zahradní salát jenom jo?? Ty dva číze z pátka jsem si vyčítal celej víkend :-D )
Kino s Butlerem a Anniston (chci být jako Butler... nebo klidně i jako Anniston :-)). Víkendová noční Praha (snad poprvý?!). Večery.. rána a zase ty pocity co k těm zmačkanejm obličejum a zalepenejm očim patří... Vlaky?! Tyjo, Hlavní nádraží mě dostalo, takový luxus, všecko nové, moderní. Vůbec nejsem zvyklej že lidi jezdí vlakem. :-)
A nebo to bylo jen pár hodin? Tolik jsme toho nestihli! (nesnědli!, co já s tim tady?!!:-) )
A přesto je to spíš tak, že to skončilo, než vzniklo. A tak to asi musí být, v rámci orchrany před sebedestrukcí. Aby zůstala takhle pěkně koncentrovaná jízda. Přesto si myslim, že to za to určitě stálo a děkuju Ti. :-) Větroň, ok?
A ať klidně vyhraje ten Baníkpičo celej pohár, pražáci si to stejně nezaslouží.
Jdu se pokusit dostat samolepku pedro z noťasu.
Prej 19, haha :-)
Za týden první zápočet.... tak jsme se zasmáli a už pojďme!
Škola, práce, kolo, fitko motorka, auto (megan opravenej za 100Kč.. já si ho snad necham :D), rodina, kamarádi, holky?... MI-LU-JU-ŽI-VOT. Ale někdy je to teda silný kafe. Když jsem byl hodně malej a byli jsme s mámou v kině na Lvim královi, tak jsem se po filmu strašně rozbrečel. Ne proto, že by to nějak špatně skončilo, ale proto, že se mi to líbilo a že už to nikdy neuvidim.
Něco z toho dítěte ve mě pořád zůstalo. Jakej smysl má štěstí, když je to pak stejně jenom odrazovej můstek pro pořádnou šipku na beton? No, to je ta bouře zase. Bude fajn a zůstane to dobrý, takovej to má smysl.
Jo a už se můžu fotit z dlouhý ruky a nemam přitom dvě brady! :-D Dnešni pohled na váhu mě trochu vyděsil, možná už je fakt na čase se uklidnit a přibrat pár kilo toho správnýho.
Metro! Moje Milé Moravské Modroočko a zlý právník, úchyl a prase. :-)
* Věnováno K2.
Komentáře
Okomentovat