Záchvat dobroty

Kdo mě zná, ví, že co se týče prachů a vyčůranosti, tak si umím poradit.

Nemám ani tak požitek v hromadění mamonu, vlastně naopak snad jediná věc, která mě kdy opustila dřív něž peníze po výplatě, byl ten proklatý dort, který jsem zapil dvěma pivy.

Nestává se mi navíc často, abych litoval cizích peněz. Možná za to mohlo druhé shlédnutí filmu Gran Torino, možná se mi jen líbí pan manažer v prachatické pobočce Generalli, ale rozhodnul jsem se pro krok velice neobyčejný.

V průběhu úžasné dovolené v Řecku nám byli delegátem CK nabídnuty služby smluvního doktora, které jsou zdarma. Jako správný Čech jsem si tedy řekl, že nebudu plácat domácí fenistil a nechám si předepsat (no, říkám SI, ale ono to bylo trochu jinak: Nejen že moje přítelkyně je atraktivní pro mě, ale aby toho nebylo málo, tak i pro korfácké komáry. Inu zželelo se mi jak jí samotné nebohé svědící, tak i žárlil jsem na komáry, neboť činnost, kterou na ní prováděli, mě urážela. Takže celá tahle story se sice týká mého cestovního pojištění, ale oběť nejsem já) nějakou tamní speciální mast, která nejen že potlačuje svědění, ale narozdíl od trapného fenistilu hojí. Ochotný a milý delegát (ten v tom určitě nejel) nám domluvil návštěvu lékaře hned na večer a tak pan MUDr. Janevimjakaleněcořeckys zavítal do našeho apartmá i s českou tlumočnicí. Uznale pokýval hlavou nad píchanci a předal mazivo. Papírové formuláře se přesly jen se slovy, že kdyby někdo volal, tak šlo o průjem, že nemůže napsat komáří štípance, vše zdarma, že si to vyřídí s pojišťovnou a papá.

Výhodou mít v rodině doktora je, že snadno víte na čem jste. A pokud ho máte i s sebou na dovolené, víte na čem jste i na dovolené. (to je logické.) Takže prosím pěkně ta mast byla něco směšně obyčejného a žádný zázrak řeckých bohů se nekonal.

Spíše než pseudomast však zabral repelent Difusil (doporučujeme, ostatní tak nefungovaly) a tak se na celou událost brzy zapomnělo. Až do té doby, než mi přišla SMS od Generalli, že ať sem v klidu, že těch 105EUR za moje ošetření bude uhrazeno a že mi přejí hezký zbytek dovolené.

Z cizího krev neteče, chtělo by se říct, ale dneska když jsem tak projížděl kolem pobočky, nedalo mi to abych nezaběhl.

A to doslova jsem zaběhl,což byla nečekaná chyba. Asi to znáte, člověk popoběhne dvacet metrů, pohoda, ale jakmile někam dosedne, tělo jakoby se chystalo na další akci a tak vyžaduje větší přísun kyslíku, než jste schopni dodat. Pokud se přitom ještě snažíte mluvit, úspěch u publika je zaručen.

Po prvních hekavých pokusech jsem se jakžtakž uklidnil, tep mi spadl pod 220 a já se mohl soustředit na to co říkám. Bohužel tam nebyl můj oblíbený jednatel ale nějaká mladá náhrada, což mi trochu zklazilo náladu, ale i tak jsem se hrdě bil za to, že se odmítám smířit s tím, že za mě moje pojišťovna má platit 105EUR když jsem si poctivě zaplatil 229Kč. :-)

Mladý muž, zřejmě už značně deformován dobou, nechápal moji naivní stížnost a myslel, že chci po něm 105EUR pro sebe. Nakonec to vypadalo, že já to budu platit pojišťovně ze svého, protože nemám doklad, ale všechno nakonec dobře dopadlo, mladík mě s úsměvem ujistil (jako když se dětem říká, že kočička se jen někam zatoulala a ty chlupy na asfaltě jsou od nějaké hnusné krysy, víš maličká), že v případě pochybností si to s Řekem vyřídí sami. Budiž tedy, já si myju ruce.