Je to tu málo o moto

Ale o čem taky psát, když se vesměs nic nedělo.

Tak tady je jeden vetší článek ve kterým si to shrnem.

---

Od doby, kdy roztál sníh, jsem stačil jen motorku celou vyčistit do zářivého lesku a nechat ji zkontrolovat v dilně. To se neobešlo bez adrenalinových situací. Po cestě k mechanikum, tedy asi 40km, jsem potkal několik policejních hlídek. Na tom by nebylo nic divnýho, kdybych měl technickou.

Sazba za tyhle moje pojezdy je pekelná, takže zpátky jsem to o 14 dní později neriskoval a radši si půjčil o trochu míň pekelnou kombinaci Favorit + kára. Paranoidně jsem motorku na káře neustále sledoval v zrcátku, protože když jsem vez předchozí potvoru tak mi při jízdě spadla a to není fajn pocit. Všechno ale vypadalo OK, takže 3km před cílem pozornost klesla. Do reality mě vrátilo kolemjedoucí auto svým mohutným troubením. Pohled do zpětného zrcátka byl krutý... naštěstí se motorka opět jen svezla na bok a zůstala na káře, takže jsem ji pracně zvedl, odstavil fávo, dojel na moto domu, došel pro fávo (bylo to víc než 3km..) a vše dopadlo bez škody na majetku i mém zdraví.

Pak byla maturita, nebyly prachy, navíc bez tý STK to prostě není ono po tý silnici. Natož někoho vozit, i když je to sebevíc fajn.. ;-) . Teď je teda čas, prachy na benzín, ale furt není ta STK. Což jak jsem včera zjistil nebude úplně pohoda, protože jsem na motorce objevil nálepku kde firma Suzuki anglicky píše o tom, že motorka je to určená pouze pro off road a není způsobilá provozu na silnicích. To potěší, ale snad pánové technici neumí anglicky. Nicméně z této větičky výplývá, že pokud Suzuki a priori nezamýšlela udělat tu motorku způsobilou, bude trochu boj pány techniky přesvědčit, že nejsem nebezpečím pro provoz. :-) Takže jestli někdo máte dlouhé prsty, známosti, sem s nima.

Každopádně ale včera jsem si tak cvičně vyjel, protože jsem potřeboval vyzvednout jednu součástku od hodnýho kámoše. Pojal jsem to tedy svědomitě, jasné nebe ale chladný vzduch byla ideální kombinace a tak jsem se po dlouhé době navlíknul do plné výbavy. Bezpečí především. Špatný pocit z toho, že jezdím mimo silnice mi však přes zimu nezmizel. Pohledy kolemjdoucích turistů tomu moc nepřidávají a to se fakt snažím být ohleduplný. Jediný kdo ocenil moji snahu byl kluk s koněm, kolem kterého jsem motorku úplně chcípnul.

Trochu rozladěn z toho, že mám terénní motorku, abych se pak bál jezdit mimo asfalt, jsem se spontánně rozhodnul, že si zase zkusím motokros. Preventivně jsem si objednal odborný dozor kolegy Hajpra, spíš než kvůli radám (jelikož můj styl po zimě ještě není zralý pro kritiku), tak čistě z praktického hlediska kdybych sebou někde švihnul.

Opět jsem si připomněl jak náročný je to sport. A nikdo z vás to nechápe, já vím, vždyť se jenom sedí. Asi při 5. kole mi ruce začaly vypovídat poslušnost a když jsem takový delší stoupání vyjel po zadním a nemohl ubrat plyn kvůli křeči v ruce, usoudil jsem že je čas na další pauzu. :-)

Jsem člověk, kterej s vlastní biologickou termoregulací nemá problém a zejména teplo reguluju poměrně slušně a hojně, ale je zvláštní jak po 5 min jízdy vypadám, jako kdybych vylezl z bazénu. Fakt bych vám to přál si to zkusit zajet pár kol naplno!

Chladný šumavský počasí vysoko položené tratě mi ale nedělal dobře na rozpálené tělo a tak jsem jel ještě chvíli kroužit. Ztvrdlý ruce už ale byly proti, takže jsem ještě poprosil hajpra o dohled nad mými pokusy o skok. Když jsem asi 10x najel na skok úplně stejně blbě pomalu (já to viděl jinak samozřejmě) můj trenér to nevydržel a přišel až ke skoku na mé řvát PLYYYN VOLEEEE. Konečně jsem zjistil jaké to je, když fanoušsci řvou na svoje favority. Vybičován touhle neskutečnou podporou jsem se rozjel ještě asi o 3kmh rychleji. V hlavách se mi honily myšlenky jestli rakev nebo urna a jakej song bude ideál na obřad, ale všechno dopadlo OK. Plachtil jsem dobrých 20 ne 30 ne 50 metrů mezitím jsem dal nějakej ten tríček pro obecentstvo, pročet noviny, poslal smsku mámě že už jedu domu, srovnal si dres a ladně dopadl. V euforii jsem si řek, že teda dneska už toho bylo dost a že prachatická chíra počká až zase přijedu jindy a že teď ty prachy z pojistky zas tak nepotřebuju, když dělám pro EU. Cesta domu byla ve znamení zimy jako prase, takže jsem jel rychle abych to měl za sebou a nic zvláštního se jinak nestalo.

A co dál? No, ještě párkrát bych se podíval do toho Žáru když tam nikdo nebude, max. si sebou vzít nějaký stejně "amatérský" lůzry. Slovo amatérský je v " " proto, protože tím vyjadřuji nespokojenost nad tím, co se stalo z jihočeského amatérského poháru. Ale jsme v Čechách a zlatej pohár je zlatej pohár..

Až bude pořádnej pařák a asfalt líně poteče ulicemi, chystám se však změnit obutí a imidž a stanu se silničním pilotem. Cítím, že tenhle směr je mému srdci bližší a vrátím se tak ke svým kořenům.

Max. rychlost ale nahradím max. adrenalinem na volarský či písecký supermoto trati. Smyky, drifty a motorky položený na hranici fyzikáýlních zákonů, to bude vono.

V hlavně už vymýšlím jak současnou motorku přetvořím na silniční verzi, bude to chtít pár úprav jako jiný kola, brzdy, gumy, ale něco na to mám a něco pokoupím. Bude to sice vypadat docela blbě a bude to takovej sociální hybrid, ale jde o účelnost a ta tam teda bude!

Se supermotem taky souvisí jeden projekt ve kterém si snad sehraju svou roli a jestli to klapne tak to bude velký.

Doufám, že určitý části čtenářů to tu bylo aspoň trochu srozumitelný, pokud ne, ptejte se... :-)