Díky!!

Nevěřím na osud, ani na boží mlýny, ani na vyšší spravedlnost, ale co se mi dneska stalo mě fakt zahřálo u srdce. A když už nic jinýho, tak min. cítím dluh vůči společnosti, takže teď pár dní buud pouštět babičky na přechodu. A to nejen proto, že jsem dneska ušetřil 8000CZK.

Bylo odpoledne, teplota mezi 15-20 a já neměl nic lepšího na práci než se jít projet na motorce.

Je fakt, že jsem se do toho trochu nutil, ale už znám, že ten pocit zmizí s prvním kilometrem a pak se dostaví blaženost.

Opět jsem se pracně navlíknul do plný polní (bezpečnost především!), vytlačil motorku ven a začal se shánět po helmě. Garáž není zas tak velký místo, aby se tam nepozorovaně ukryla černá helma se zlatejma nápisama, takže po chvíli hledání se dostavilo hnusný mrazení v zádech, který postupně přecházelo v zoufalství, sevřený hrdlo a zaťatý pěsti. Vybavil jsem si středeční příjezd ke garáži a bylo mi jasný, že jak jsem byl uhnanej z motokrosu tak jsem si sundal helmu ještě než jsem otevřel vrata. A bohužel jsem ji asi nechal venku. Zlost na mojí zapomnětlivost nebrala mezí a viděl jsem ty hodiny a hodiny práce, který mě tahle kravina bude stát a co si zase nekoupim.

Vyšel jsem před garáž se podívat, jestli ji třeba někdo nehodil do trávy, když tu jsem na garáži vedle uviděl nápis:

Málem jsem šel do kolen. Pánovi jsem zavolal, s úsměvem mi řek, že teď startujou formule a že za 15min je tam. Čas jsem využil přemejšlením nad tím, jakou mám kliku. Vybavilo se mi, jak jsem v pátek v práci běžel za autem, abych pánovi vrátil kšiltovku, která mu spadla, když nastupoval do auta, vybavil jsme si všechny ty podržený dveře od výtahu, na tu tisícovku, která předemnou vypadla slečně z kapsy a já ji to řekl. Možná na tom všem přecejen něco je.

Pán, věkem tak přes 55, přijel, ukázalo se, že má garáž vcelku jinde, ale že když šel kolem tak úzkým průzorem ji uviděl. Ještě se mě vyptal jak vypadá, ale svoji krásku jsem mu popsal celkem přesně, takže mi ji předal. Snad nikdy jsem ji neviděl radši, ptal se mě kolik stála (4000) a zajímal se o motorku a tak, takže jsme ještě chvíli povídali. Při tom jsem se dozvěděl, že on ji našel až ve čtvrtek ve 14:00, takže tam byla skoro 20 hodin. Neuvěřitelný. Vědom si slušného vychování jsem mu při předání taky samozřejmě cpal dvě kila jako nálezný, ale málem jsem za to dostal jednu po tlamě :-). Prej když jsem student tak je to jasný, kdybych byl podnikatel tak že to by byla jiná. Zřejmě největší odměnou pro něj asi byl můj výraz Alenky v říši divů.

Takže díky všem dobrejm lidem a vydržte bejt hodný, i když je to někdy pěkně na nic. Třeba to taky jednou dokážu.