O čem bych vám tak napsal...

Co byste milé děti chtěly slyšet?

Můžu mluvit třeba o tom, že se mi nelíbí nový facelift blogu.cz, konkrétně ty čísla a ty komentáře už vůbec. Mohl bych se vymlouvat, že mi to vzalo náladu psát, ale není to tak.

Nebo jestli chcete slyšet o tom, že za 6 týdnů maturuju a min. dva předměty vůbec netuším, tak o tom bych taky mohl. O tom, jak prostě nevím, jak, kdy a jestli pochopím matiku. Ale já moc o škole psát nechci, natož si na ní stěžovat, non plus ultra o prázdninách. Takže o tom asi ne.

Jedna z dalších možností je podělit se s vámi o mé včerejší řidičské zážitky. Konkrétně bych se mohl zeptat woodoo jestli to byla zrovna její jízda, kterou jsem možná trochu nejapně vyšperkoval předjížděním v zatáčce u přehrady. Snad pan instruktor neměl řeči a kvitoval moje omluvné zablikání. Nebo bych vám mohl říkat, že nejhorší řidiči jsou ti pomalí. Člověk to musí předjíždět a tím pádem se stává nebezpečným :-) Ne, vážně, 90ku beru, ale 70 mimo obec mě prostě dokáže vyvařit krev, zvlášť když jsem zářným příkladem, že ta cesta unese dvojnásobek rychlosti.

Nebo vám můžu říct, že dnešek byl docela fajn a opět jsem se radoval z maličkostí, třeba když svítilo sluníčko, ja dělal na motorce a v rádiu hráli beatiful day. To jsou prostě chvíle který sednou. Nehledě na to, že jsem dneska nic výrazně nezničil, ba dokonce zprovoznil tachometr.

Inspirován včerejší návštěvou kulturního zařízení bych tu také mohl rozjet debatu o tom, jak kamarádi boří mosty a vazby kvůli ženskému vábení a čí je to vina, proč a zakolik. Ale na to nemám náladu už vůbec.

Bůh je mrkev vám asi taky nic neřekne, ale uznejte, že 11. přikázání Nepostrouháš je docela dobrej for.

A včera nám vzplanul oheň na první pokus. TO jsem snad ještě nezažil.

Taky vztahy matka-syn by mohly být k popukání.

Ale pustťe si třeba Mad world a dejte mi klídek. :-)