Maturitní slohová práce

Ano, jako jedni z posledních, i my jsme dnes dostali možnost psát 4 hodiny zdarma a na známky. Proto nečekejte žádný dlouhý report, psal jsem na téma přátelství, láska a rodina a popsal jsem celkem čtyři A4. Tady se můžete podívat jak to vypadalo:






Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

gut

Mám se fajn, díky za optání. Dneska jsem si užil poslední volnej den a začnu se teď trochu věnovat tý maturitě. Ale asi to bude boj, protože to vypadá, že jsem se dostal na práva do Brna. Jasně, Praha je Praha, ale co slyším o masaryčce, tak je to příjemnější škola... A je dneska docela teplej večer. Po těch propršenejch dnech to bylo parádní azůro a luxusní věčer (miluju teplý večery, v deset večer když je ještě vidět, vzduch osvěžuje, sedět si na terásce nebo třeba u ohniště Pod dubovým vrchem... ). Poslední zvonění dopadlo překvapivě bez nostalgie. Asi to bylo celý v moc velkým fofru a dobrý náladě. No, snad si popláčem pozdějc. Pro prachatické čtenáře (pokud je tu vůbec někdo mimo PT.. vlastně mimo Gympl..... vlastně vůbec někdo.. tak se ozvěte do komentů :-) ) je tu výzva nechť se podívají na naše tablo na Velkém náměstí. Pro mimoPT tady tudy Jinak jsem taky mimochodem příjemně překvapen lidskou rasou, protože jsme při nenásilném vybírání při PZ vybrali přes 8tisíc, možná i 9. Byl
Další informace

Zásada enumerativnosti právních pretenzí

(omlouvám se všem studentům, které sem přivedl google po zadání toho pojmu, ale zde nebude vysvětlen) 3.2. mám státnice, kdyby to ještě někdo na týhle planetě nevěděl. Jo, státnice ve druháku.  Ještě mi někdo někdo řekne, jak jsou práva pohoda, zaslechnu jedinej povzdech na maturitu a asi mi praskne cévka.  Místama se učim nejvíc ve svym životě a pořád je to málo, a to nemyslím jako tak hystericky málo a pak za 1, myslim to naprosto objektivně málo. Je to blbý. Po 15 letech v edukativním procesu se učím, jak se učit. Na druhej pokus se z toho snad po-učím.  Každopádně, došlo mi pár věcí. Za prvý, jestli někdy tu školu dodělám, tak na to budu hrdej. VŠ pro mě byla vždycky samozřejmostí, rodiče vzdělanci, můj gympl s vyznamenáním, navíc představa nekonečnejch mejdanů a zejména vize nevázaných dobrodružství jako z college porna.  A tak tu jsem a prodlužuju si mládí - nejsem finančně soběstačnej, takže nebýt toho, že moje babičky nesvítí, netopí a jezdí na kole přes město v mrazech kvůli 2
Další informace