Se teda omlouvám

že vám ničím přírodu.

Nadruhou stranu bych rád taky dostal grant na tak smysluplnej projekt jako je stránka

zákaz-vjezdu.cz a možná bych našel stejnej počet argumentů proti myslivcům a těžký technice.

Troufám si tvrdit, že hlavní poselství jsem si z tý stránky vzal. Ale to už jsem v sobě cítil dávno.

Mám rád přírodu a když jsem jednou jedinkrát musel jet čistým lesem, bylo mi z toho dobreku. Takže bych si vyprošoval, abych byl zahrnován do stejný skupiny jako bezmozci zmínění na oné stránce.

Pokud píšu tahák a jsem odhalen, moje chyba a přiznám to. Pokud jedu 80 kolem školy a jsem chycen, moje chyba a nevztekám se. Co mi ale jako mladému pubertálnímu rebelujícímu mladíkovi vadí, když je mé chování hodnoceno paušálně a od stolu. Vždycky se snažím řídit svým rozumem a proto někdy jedu rychlejc než můžu a někdy pomaleji, proto někdy předjíždím kdy bych neměl a naopak. Nesnáším to slepé dodržování práva bez jakékoli úvahy. Samozřejmě to má blízko k tomu, že si sám budu určovat, co je zákon. Napadá mě román Zločin a trest. Ale doufám, že takovej nejsem, když prostě jen věřím ve svůj zdravý rozum.

Dobře si uvědomuju, že lesní cesta, louka nebo sklizené pole nejsou mým majetkem a nemám tam co dělat. Nadruhou stranu si však představím rizika, která tím pro společnost a majitele představuji a vycházím čistý před svým svědomím. Já se otáčím za sebe a, já se dokonce někdy vracím po svých stopách a neshledávám nic, čím bych přírodu poškodil. Nečekám pochvalu, ale aspoň toleranci.

Je to všechno o lidech, ubrat plyn pokud někoho potkám mi přijde samozřejmé, atp. Ale pro vás, civilisty, budu prostě jen ten magor na motorce kterej jezdí po zasetým poli a ukopává malý smrčky. Kolektivní vina funguje znamenitě, škoda no. Ještě že brzo bude léto a já se snad přesunu do smrtlených vod asfaltu a silničního provozu, aby mě pak sejmul na mol ožralej traktorista vyjížějící ze zasetého pole. To by byla ironie.